Ing. Jan Jiřička

* 1938

  • „[Estébák] začal napřed všeobecně, ale pak mi řekl, kdo je, a já jsem chtěl hned vidět jeho legitimaci. Tak mi ji ukázal. Teď nevím, jestli byl tehdy mladší, nebo starší seržant u estébáků. Měl zřejmě náboženské záležitosti na starosti, protože mně kladl jako z nějakých školení informované otázky [mířené na místa], kde jsou nějaké rozpory v Bibli. [Říkal], že mu to žádný z věřících nevysvětlil, a takhle začal všeobecně. Já jsem se mu k víře přiznával a on pak najednou vyrukoval s tím, odkud se znám s doktorem Šimáněm. To mě šokovalo. […] Potom mi citoval: ‚Doktor Šimáně říká… Ne že by to říkal nám, ale on to řekl.‘ A citoval z mého dopisu. Teď už mě začal lámat pro spolupráci.“

  • „Oni mi neřekli, že jsou sledovaní, že jsou pod dohledem StB. Ani mi neřekli, že jsou svědkové Jehovovi. Já jsem se o to nezajímal, kam patří. Otvírání Písma pro mě bylo nové. […] Viděl jsem, že v Kázání na hoře je [vše] řečeno krásně, zhuštěně a tak nádherně, že kam se hrabou sáhodlouhé Abd-ru-shinovy výklady! Ale to jsem ještě nevěděl, [že jsou sledováni], a oni neřekli: ‚My jsme svědkové Jehovovi.‘ Od té doby jsem ale začal velice intenzivně číst Bibli a nacházel jsem úžasné věci. Najednou jsem viděl, že to je pro mě Boží slovo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 23.03.2022

    (audio)
    délka: 02:07:58
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Praha, 06.04.2022

    (audio)
    délka: 02:06:58
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 3

    Praha, 18.05.2022

    (audio)
    délka: 01:46:20
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Půjdeš-li přes řeky, nestrhne tě proud

Jan Jiřička, 1957
Jan Jiřička, 1957
zdroj: archiv pamětníka

Jan Jiřička se narodil 15. listopadu 1938 ve Zlíně. Jeho rodiče Antonín a Anna Jiřičkovi se hlásili k Hnutí Grálu, které bylo za okupace i po únoru 1948 potlačováno. Zároveň s výchovou v duchu Hnutí Grálu měl v dětství kontakt také s katolickým a spiritistickým prostředím. Během studií na jedenáctileté střední škole v Uherském Hradišti (1954–1957) se intenzivně věnoval hře na housle. V létě 1953 se při pobytu u babičky v Praze nevědomky dostal do prostředí svědků Jehovových. Byl kvůli tomu později opakovaně vyslýchán, ale spolupráci se Státní bezpečností (StB) odmítl. Výhrůžky StB však měly vliv na výběr vysoké školy: místo uměleckého či humanitního oboru zvolil Fakultu elektrotechnickou ČVUT se specializací silnoproud (1957–1962). V době studia na vysoké škole pravidelně docházel mezi pražské svědky Jehovovy, v těchto kruzích také poznal svou pozdější manželku Marii, rozenou Dědouchovou. Později (1970) přestoupil i s manželkou do Církve bratrské a nakonec (1977) do Českobratrské církve evangelické. Po dokončení studií byl zaměstnán v podniku ZPA Čakovice (1963–1995). V letech 1965–1967 absolvoval postgraduální studium aplikace samočinných počítačů. Díky tomu byl v roce 1966 na vlastní žádost přeřazen do sekce výroby a testování počítačů. Po sametové revoluci (1995–2000) působil ve společnosti DAEWOO-AVIA jako tlumočník a překladatel. 4. března 2021 zemřela jeho manželka Marie. V době natáčení (2022) byl stále aktivním členem evangelického sboru na pražském Jarově a věnoval se hře na housle ve třech neprofesionálních orchestrech.