Günter Götz

* 1939  

  • „Někdy koncem ledna jsem měl telefonát, maminka volala (my jsme doma žádný telefon neměli, takže asi volala z práce) a říkala: ‚Tatínek se asi nevrátí zpátky, už má novou práci a chce zůstat v západním Německu.‘“

  • „Spojení s rodinou jsem žádné neměl, ale o dva dny později (resp. to mi potom vyprávěla moje maminka) přišla tajná policie a říkala: ‚Podívejte, váš manžel dostal povolení odcestovat do Německa, ale to povolení bylo do 15. ledna a teď je už únor. Kde je?‘ A maminka říkala: ‚On telefonoval, že je nemocný a teď se nemůže vydat na cestu.‘“

  • „Kousek před východním Berlínem vlak zastavil a přišla lidová policie, kontrola s kalašnikovy, a všichni museli ukázat dokumenty. Ten, kdo měl velkej kufr, ho musel sundat dolů a vystoupit z vlaku na kontrolu. Já jsem ukázal, že mám jen tuhle aktovku, tak mi řekli: ‚Jo, dobrý.‘ A ten policajt se mě ptal: ‚A co ty? Jedeš do Berlína, co tam budeš dělat?‘ Já jsem mu řekl: ‚Já mám tady sestřenici, ona studuje na vysoké škole.‘ Měl jsem napsanou adresu: ‚Tady bydlí. Ona slaví narozeniny a pozvala mě na oslavu.‘ Z toho kupé museli dva lidi vystoupit a já jsem mohl zůstat sedět. To jsem byl šťastný.“

  • Celé nahrávky
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kufr dorazil v pořádku. To jsem byl já, ten kufr

Günter Götz
Günter Götz
zdroj: PNS 2015

Günter Götz se narodil 30. října 1938 v Lößnitz, v Sasku. Po poválečném rozdělení Německa žila rodina na území tehdejší Německé demokratické republiky (NDR). Pamětníkův otec těsně před Günterovou maturitou odjel na návštěvu za strýcem do západního Německa (SRN) a už v zahraničí zůstal. Celá rodina se rozhodla, že ho bude následovat, a jako první za otcem vyrazil právě Günter. Ve škole se vymluvil na návštěvu tetičky a jen s plastovou taškou se vydal na cestu do SRN. V Berlíně unikl pozornosti hlídek, vyměnil si peníze a odletěl do Hannoveru, odkud už vlakem bez potíží docestoval za otcem. Maminka se sestrou ho následovaly stejnou cestou, hned jak se dozvěděly, že Günter v pořádku dorazil. Za týden od rozhodnutí odjet za otcem už byla celá rodina pohromadě. Günter i přes mnohé rozdíly v systému školství a vyučovaných předmětech dokončil střední školu úspěšně hned v následujícím roce a zanedlouho již pracoval jako daňový inspektor. Do České republiky se přestěhoval v roce 2001.