Miguel Ángel Gómez Caboverde

* 1966

  • „S příděly? Normálně, prostě s tím, co mají Kubánci na talíři dneska… Já dneska na talíři nic nemám, protože jsem musel doslova jídlo shánět po ulicích. Ale běžně jím to, co všichni Kubánci – rýži nebo fazole, protože hlavní chod si nemůžu dovolit každý den. Nikdo si ho nemůže dovolit každý den.“

  • „Souhlasím s tím, že na Kubě jsou milionáři.“ „A souhlasíte s ekonomickou svobodou? A co je podle vás svoboda slova?“ „Kuba je svobodná, každý si tu může cestovat, jak se mu jen zlíbí.“ „Skutečně?“ „Ano.“ „Miguelito, kolikrát jste byl v zahraničí?“ „Jen jedinkrát, když jsem jel na misi v Angole.“ „A proč jste pak už necestoval?“ „Protože mi nikdy nepřišlo zajímavé cestovat.“

  • „Nikdy jsem nechtěl být militantním komunistou. Jsem fidelista, ať to stojí, co to stojí, podporuji Fidela (Castra). Ale ne komunistický režim.“ „Jinými slovy – komunismus je pro vás něco jiného než fidelismus?“ „Ano, než fidelismus.“ „A co raúlismus (sympatie k režimu Fidelova bratra Raúla Castra)?“ „Ne, raúlismus ne, protože raúlismus je něco naprosto jiného, je úplně mimo.“

  • „Ošetření, co mi tady na Kubě poskytli, bylo nejdřív… No, přijel jsem sem, ošetřili mě, uzdravil jsem se, a pak pro mě poslali letadlo, co mě odvezlo do Guantánama, a pak jsem se vrátil do Havany na další ošetření a pak… Dali mi auto a další věci, mohl jsem si od nich koupit ledničku, sestavu do obývacího pokoje, další do ložnice, jídelny, pračku, mixér, tohle všechno.“ „Oni vám to prodali?“ „Ano, za hodně nízkou cenu… z vojenského rozpočtu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Guantánamo, Cuba, 25.09.2019

    (audio)
    délka: 01:48:48
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jsem zastáncem Fidela, ať to stojí, co to stojí

Miguel Ángel Gómez Caboverde
Miguel Ángel Gómez Caboverde
zdroj: Post Bellum

Miguel Ángel Gómez Caboverde se narodil 29. září 1966 na Kubě v rolnické rodině, která se později přestěhovala do města Guantánamo. Roku 1985 se dobrovolně přihlásil na vojenskou misi do války v Angole, kde strávil 18 měsíců a kde byl 13. srpna 1986 vážně zraněn výbuchem bomby a kdy přišel o obě oči. V listopadu téhož roku se vrátil zpět do Guantánama a o rok později se stal předsedou Národní asociace slepců a osob se zhoršeným zrakem (ANCI – Asociación Nacional de Ciego y de Baja Visión). Ekonomickou krizi tzv. Speciálního období v 90. letech takřka nezaznamenal, poněvadž žil z finanční podpory asociace. Žije v Guantánamu spolu se svou ženou, dcerou a vnučkou a dodnes je přesvědčeným fidelistou.