Jiří Filip

* 1986

  • „Důvod bombardování je jednoznačný. V podmínkách kapitulace německé obranné moci byl závazek, že v daný čas, kdy kapitulace vchází v platnost, se německé jednotky musí zastavit na místě, kde se nacházejí, a vyčkat příjezdu spojenecké armády, ať už Američanů nebo Sovětské armády. Musí se zastavit. My víme, že tyto německé kolony v noci na 9. května a v ranních hodinách stále pokračovaly ve svém přesunu za Západ, do amerického zajetí. O tom se, podle všeho díky paraskupinám, dozvědělo sovětské velení a také maršál Koněv, který se tou dobou nacházel nedaleko Drážďan. V noci z 8. na 9. května se účastnil slavnostního banketu, přerušeného informací, že německé jednotky nectí tuto podmínku a přesouvají se. Načež maršál Koněv přímo na místě informoval účastníky toho setkání, že v tomto je porušena podmínka kapitulace, a vydal rozkaz k rozsáhlému bombardování toho prostoru, k zamezení přesunu těch německých vojsk. Nebyla to jen Mladá Boleslav, devátého května byl silným náletem poznamenán také Mělník, bombardována byla i Roudnice a další menší místa, která byla důležitá jako silniční nebo železniční uzel.“ „I v okolí Mladé Boleslavi?“ „Ano, například Jizerní Vtelno nebo Zámostí. I tam dopadly pumy osamocených letounů, které se snažily vytipovat taková místa. Dá se říci, že Mladá Boleslav byla dána jako zásadní uzel a z hlediska vojenského to byl dobrý cíl. Viníky toho náletu byli opravdu němečtí vojáci, kteří nedodrželi podmínky kapitulace a dál se přesouvali. Zamezit tomu bylo z hlediska válečné kořisti a vynucení si kapitulace zcela zásadní. Může se tvrdit, že to bylo zbytečné. Ale co je ve válce zbytečné a co není? Kdy válka končí a kdy nekončí? Z hlediska strategického mohlo být nebezpečné vystavit Rybalkův tankový průnik z Krušných hor na Prahu takovému náporu německých jednotek, které se hrnuly od východu. Já osobně nepovažuju za nutné mít sovětskému velení tuto operaci za zlé. Je to pokračování celé tragédie druhé světové války. Bohužel se jeho obětí stalo město Mladá Boleslav, které je se mnou svázáno tím, že odsud pocházím.“

  • „Ten moment překvapení měl za následek obrovské oběti. Pokud sečteme oběti z civilního obyvatelstva, které se v té době nacházelo v Mladé Boleslavi, nebyli to jen občané Mladé Boleslavi, ale i z přilehlých obcí, kteří se v danou chvíli v Boleslavi nacházeli, a z řad německých vojáků, kteří zahynuli - a do toho se samozřejmě vůbec nepočítá počet zraněných, které to s sebou neslo - jenom těch obětí devátého května bylo na pět set. Tam je znát moment překvapení, kdy lidé byli zasaženi v prostoru ulic. Ze vzpomínek víme, že letouny vybavené kulomety ostřelovaly ulice Mladé Boleslavi, samozřejmě hlavně kolony vojáků, ale zabíjely i české civilní obyvatelstvo. Těch obětí to bylo velmi mnoho. Na počet obětí to bylo nejstrašnější bombardování v Čechách.“

  • „Bylo hezky od samého rána, svítilo slunce, lidé vyšli do ulic a sledovali zběsilý úprk Němců, zvlášť potom, co se někteří dozvěděli, že cesta je odříznutá, protože tankový výpad směrem k Praze jim znemožnil pořádně projet přes Mělník. Ty kolony byly opravdu zběsilé a zoufalé. Na to se lidé šli podívat, i proto, že pro ně to bylo samo o sobě osvobozující, když viděli porážku Němců a nedůstojný úprk německé armády, která chtěla ovládnout Evropu a svět. To všechno hrálo pro to, že ulice byly plné lidí. Dalším problémem bylo, že hlásná služba, která by varovala před blížícím se leteckým nebezpečím, byla vypnutá, sirény nefungovaly. I kdyby nějaká informace přišla… Nezachytil jsem, že by přišlo nějaké telegrafické či telefonické varování. Jediný, kdo měl možnost vyhlásit poplach, byl strážník na věži Staroměstské radnice, on z té věže sledoval nálet. Pokud se neukryl v průběhu. Lidé tedy byli na ulicích do poslední chvíle, sledovali ta letadla, která byla v obrovské výšce - dva až dva a půl kilometru. To je i důvod, proč nemohli vidět žádné výsostné znaky, letadla v takové výšce jsou velmi malá a není na nich nic vidět.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 13.10.2021

    (audio)
    délka: 02:17:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když se lže příliš dlouho, někdo už ani není schopen vidět pravdu

Jiří Filip při natáčení
Jiří Filip při natáčení
zdroj: natáčení Post Bellum

Jiří Filip se narodil 9. dubna 1986 v Mladé Boleslavi. Zde vystudoval Gymnázium Dr. Josefa Pekaře a už během gymnaziálního studia se začal zajímat o novodobou historii svého kraje. Výrazně ho ovlivnil tehdejší profesor dějepisu Karel Herčík. V maturitním ročníku vypracoval studii na téma bombardování Mladé Boleslavi sovětskou armádou 9. května 1945. V té době šlo o doposud nejpodrobnější historickou práci na toto téma. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze započal studia politologie a historie. Pracoval jako správce muzejních sbírek v Bělé pod Bezdězem. Publikoval řadu historických článků v Boleslavském deníku či měsíčníku Boleslavan. Od roku 2011 se podílí na vydávání vlastivědného sborníku Boleslavica. Od roku 2012 pracuje pro Československou obec legionářskou, v roce 2021 pracoval jako tajemník v jejím pražském ústředí.