Eva Farkas

* 1957

  • „V rámci Svazu (Maďarů žijících v českých zemích – pozn. ed.) byly organizovány pouze jednotlivé akce pro děti, abychom se mohli nějakým způsobem věnovat našim dětem. Ty děti jsou převážně ze smíšených manželství, protože buď žena, nebo muž, který tady studoval, tak si našel partnera a málokteré manželství je ryze maďarské. Takže jsou i takové případy, že některé dítě neumí dobře maďarsky, takže bylo nutné, aby se ‚invenovalo‘ i přes to, jak je učit mateřský jazyk. Ze začátku to probíhalo v rámci Svazu Maďarů, ale jak přibývaly děti, tak se jedni mladí rodiče rozhodli, že si založí spolek mladých rodičů, který se jmenuje Iglice, a oni se věnují výhradně dětem. Zajišťují, že se v Maďarském institutu každý týden v pátek provozuje maďarská školka a v neděli nedělní škola pro děti, které se jinak učí na českých školách. Ale zase tolik dětí není, protože pokud by bylo dostatečné množství dětí, tak ze zákona bychom mohli požádat, zrovna jako mají kupříkladu Poláci svoje školy tady v Praze, ale nás přeci tolik není. Pochopitelně jediný důvod je, jak říkám, že není až tolik dětí, že by se naplnily jednotlivé třídy. Protože je pravda, že asi tak osmadvacet dětí účinkovalo i letos v našem pořadu, který se jmenuje Souznění. To organizuje pražská organizace vždy v dubnu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kancelář Svazu Maďarů žijících v českých zemích - OJ Praha, 30.11.2016

    (audio)
    délka: 57:34
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Listopad 1989 přinesl maďarské menšině lepší kontakt s vlastní maďarskou kulturou

04 Pamětnice zamlada
04 Pamětnice zamlada
zdroj: Archív pamětnice

Eva Farkas se narodila 13. ledna 1956 v čistě maďarské vsi v okrese Rožňava na východním Slovensku. Vystudovala střední průmyslovou školu strojní v Košicích, kde byla možnost výuky v maďarském jazyce. Ve studiu pokračovala na strojní fakultě Technické univerzity v Košicích, kde už probíhala výuka pouze slovensky. Tam se seznámila s maďarským studentem Vojenské letecké akademie. Vzali se a odstěhovali do Náměště nad Oslavou, kde se manžel stal stíhačem na letounech MiG-21. V roce 1978 se jim narodila dcera. Dalším manželovým působištěm bylo letiště v Čáslavi. Pamětnice se v té době začala orientovat na výpočetní techniku. Dostala zaměstnání v organizaci poskytující výpočetní služby a začala obor i dálkově studovat. Po rozpadu manželství, po němž se vrátila k dívčímu příjmení, se přesunula do Prahy. Tam dostala zaměstnání jako programátorka. Po listopadu 1989 se rekvalifikovala na obor účetnictví, což jí umožnilo pracovat z domova, kde pečovala o dceru a nemocnou matku, kterou k sobě vzala ze Slovenska. Po maminčině smrti nastoupila jako účetní do maďarské firmy. Tam zůstala do roku 2012. Po odchodu dostala místo tajemnice ve Svazu Maďarů žijících v českých zemích, kde byla činná již dříve jako jeho členka. V současné době pracuje ve svazu jako organizační tajemník a účetní. Současně je předsedkyní revizní komise.