Zůstala jsem v Československu sama

Stáhnout obrázek
Irena Fajmanová, rozená Pešková, poprvé provdaná Jarkovská, se narodila 1. prosince 1930 v Praze. Během heydrichiády byla celá její rodina zatčena kvůli otcově blíže nespecifikované odbojové činnosti. Otec Jan Pešek skončil na nucených pracích v Německu, matka Ida se po několika měsících vrátila z vazby domů. Irena strávila se svým bratrem čtrnáct dní v Petschkově paláci. Poté několik měsíců žili bez rodičů. Staraly se o ně sousedky Rážovy. Osmnáctého června 1942 zpovzdálí sledovala dobývání ortodoxního chrámu svatých Cyrila a Metoděje, ve kterém se ukrývali parašutisté. Po válce se s matkou a jejím novým manželem přestěhovala na statek v Chotyni u Liberce. Matka Ida vzdorovala vstupu do jednotného zemědělského družstva, a Irena proto nemohla dokončit studia na střední zdravotnické škole. Matka s manželem a dcerou z druhého manželství emigrovala, usadila se v Londýně. Pamětnice se domnívala, že matka přechod hranic nepřežila, a několik let ji pokládala za mrtvou. O několik let později emigroval i bratr pamětnice Ota Pešek. Po jeho odchodu čelila Irena několika výslechům. O tom, že matka žije, se pamětnice dozvěděla až v roce 1961. Podle materiálů uložených v Archivu bezpečnostních složek byla pamětnice od roku 1960 vedena jako informátor Státní bezpečnosti. O této etapě života však nechce mluvit. Spolupráci StB ukončila 23. ledna 1967, protože již delší dobu odmítala na schůzky docházet. Roku 1984 emigroval syn pamětnice. V roce 2020 bydlela se svým druhým manželem v Poděbradech.