František Dvořák

* 1932  

  • „Oni si vybrali lidi, které potřebovali, tady. Jak zemědělce, některý ty malý vystěhovali, ale hlavně potřebovali řemeslníky. Protože ten koncentrák byl celej dřevěnej. Akorát podezdívky byly z kamene. A to se lámalo, vesnička, to je Červenej… patří to k Nalžovicím, tam byl mlýn, to všechno vystěhovali. Akorát mlynáře tam nechali. Protože potřebovali pro sebe taky. Ten byl dobrej... to se v noci šlo, tam je silnice na Prahu, na Neveklov, u tý měli flaky, to byly dvojčata kulomety, ráže dvaadvacet milimetrů, to už jsou protitankový děla… a od toho stříleli a to lítalo až ke Zvěroticům. To je pět, šest kilometrů. Ještě mám z toho památku. Tady bylo dopadový pole… tam byla železa po válce spousta. Některý byly nevybuchlý, já už jsem to uměl rozebrat, tak jsem vybral, to byl nárazovej roznětník v tom. …s velkou palicí, ten byl zároveň s vrškem a měl takovej trn dovnitř, to jak narazilo, třeba i do papíru, tak to vybuchlo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Sedlčany, 07.12.2021

    (audio)
    délka: 01:22:16
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Až do tý války bylo všechno pěkný

František Dvořák
František Dvořák
zdroj: archiv pamětníka

František Dvořák se narodil 20. května 1932. Dětství a dospívání prožil v Příčovech u Sedlčan, vesnici, která se během druhé světové války stala součástí vojenského výcvikového prostoru zbraní SS. O jeho zřízení, ojedinělého v rámci celé tehdejší Velkoněmecké říše i všech nacisty obsazených zemí, bylo rozhodnuto už na počátku války. V první fázi němečtí okupanti zabrali oblast Benešovska, v následující Sedlčansko. Vystěhovat se musela většina původních českých obyvatel a zůstala pouze hrstka těch, které nacisté potřebovali na práci. Z tohoto důvodu nemusela svůj domov opustit i Františkova rodina, jeho maminka pak pracovala jako zemědělská dělnice na statku, tzv. SS-Hofu, který sloužil k obživě německých vojáků. Františkův otec byl dělníkem v lomu, odkud putoval stavební kámen na stavbu vojenských objektů, ale také pracovních a koncentračních táborů. Ty byly určené především pro válečné zajatce a odpůrce nacistů, ale i pro trestané vojáky wehrmachtu a příslušníky jednotek SS. František Dvořák vzpomíná, jak probíhalo nucené soužití s německými vojáky i na jejich překotný odchod na konci války a příjezd Rudé armády. Po válce se vyučil zedníkem a v oboru pracoval celý život. Během vojny, kterou strávil na Slovensku, se seznámil se svou životní partnerkou, se kterou vychoval dvě dcery. Nyní (r. 2021) žije v domově seniorů v Sedlčanech.