Věra Doubková

* 1929

  • „V roce 1950 jsme se vrátily z posledního skautského tábora, než nás taky zrušili komunisti. A jely jsme se podívat, jak vypadá naše klubovna, kterou jsme používaly, na Libeňském ostrově. Když jsme tam přišly, zjistily jsme, že zámky jsou zurážený a že je to přelepeno a že to bylo zabaveno ČSM. Protože jsme ale věděly, že je tam možný se dostat a že tam máme věci, tak jsme tam vlezly, kudy se tam normálně lezlo, a vzaly jsme si ty věci – to je jedna stará vojenská deka a jedna stolička v ceně tak deseti korun. Šly jsme s tím domů po Libeňským mostě a potkal nás nějakej mladík a říká: ,Odkud to nesete?‘ - ,Ze skautský klubovny!‘ - ,Víte, že jste se tam vloupaly?‘ A my, že to teda ne, že to je naše klubovna. Neuplynul ani měsíc, kdy jsme dostaly předvolání k soudu a byly jsme obviněný z krádeže vloupáním.“

  • „Po roce 1970 jsem byla opakovaně předvolávána na StB, kde na mně chtěli vědět adresy a jména všech funkcionářů, popřípadě i členů oddílů. Takže jsem jim odpověděla, že tohle jim nemůžu sdělit, protože jsem všechny znala jen přezdívkami. A ty materiály, kde jsou uvedený jména a adresy, že to jsme jim dali, když se rušil skauting. Načež oni říkali: ,Ale my to chceme slyšet vod vás.‘ A já jim řikám: ,To ode mne bohužel neuslyšíte.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Karlovy Vary, 20.11.2011

    (audio)
    délka: 03:39
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Odpověděla jsem jim, že to nemůžu sdělit, protože znám všechny pouze přezdívkama

Věra Doubková
Věra Doubková
zdroj: Pořízena autorem nahrávky při rozhovoru.

  Věra Doubková, skautsky sestra Tečka, se narodila 21. května 1929 v Praze. V roce 1936 vstoupila do 8. dívčího oddílu. Za války založila pod vlivem knih Jaroslava Foglara klub Mladého hlasatele Modrá kotva. Po válce se vrátila do skautu. Po jeho dalším zákazu se po 20 letech stala vůdkyní 5. dívčího oddílu v Karlových Varech. Práce s dětmi jí byla ovšem znemožněna, neboť byla v rámci akce „77.000 do výroby“ nuceně nasazena jako řidička nákladního auta, kde měla 10-12hodinovou pracovní dobu včetně víkendů. Po roce 1989 se stala opět aktivní skautskou činovnicí. V roce 1991 byla oceněna skautským vyznamenáním Bronzový syrinx.