Lumír Čermák

* 1923  

  • „Pro mě to byl velmi nepříjemný životní zážitek, hlavně když přišel ten velký nálet na Ostravu v roce 1944. Byli jsme na Slezské Ostravě posádkou. Měli jsme německého velitele, který se jmenoval Holzmann. My jsme byli na Slezské Ostravě v hospodě posádkou. Během toho velkého náletu na Ostravu stál náš velitel Holzmann ve dveřích, v jedné ruce držel přilbu a v druhé brigadýrku a obě věci si chtěl dát na hlavu, byl prostě zmatený a mě hnal do krytu. A pod lavicí na hospodské chodbě ležel sapér Vodička, což byl rakouskouherský Zugführer, a ten se tam modlil.“

  • „Je pravda, že já jsem byl členem KSČ, to jsem se tím nikdy netajil. Já jsem se stal členem KSČ, protože jsem si myslel, že to je strana, která chce právě těm chudým, kteří jsou na tom bídně, pomáhat, a později jsem poznal, že to nebylo tak jasné a jednoduché.“

  • „To nebylo tak nic hrozného, ale za chvíli přišel Tonda a měl takový novinový balík pod paží. A já povídám: ,Co to máš?‘ – ,Hlavu!‘ – ,Co kávu?‘ – ,Ty chlape, tady lidi umírají a ty jim vykradeš byt?‘ – ,Jak vykradu byt?‘ – ,Vždyť jsi říkal, že neseš kávu.‘ – ,Ale jakou kávu, hlavu, podívej se,‘ a rozbalil ty noviny a tam měl půlku lebky s mozkem. Tenkrát jsem začal kouřit.“

  • „Na tom táboře jsem usiloval o to, že bych chtěl mít přezdívku Unkas. Já jsem četl Posledního Mohykána a ten byl doma takřka rozdrbaný, páč to četli starší bráchové. Tak co teď. Kluci říkali: ,To nemůžeš, ty nejsi Unkas, ale ty si furt zpíváš, ty budeš Kanár.‘“

  • Celé nahrávky
  • 5

    Ostrava, 17.04.2012

    (audio)
    délka: 04:04:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Skautům vzkazuji: Zůstaňte čistí!

Lumír Čermák, maturitní fotka, květen 1943
Lumír Čermák, maturitní fotka, květen 1943
zdroj: -

Ing. Lumír Čermák, skautskou přezdívkou Kanár, se narodil 24. srpna 1923 v Orlové. Otec byl úředníkem u Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy. Lumír Čermák měl dva bratry. Jeho bratr Květoň se stal profesorem vysoké školy technické v Brně a zabýval se lesnictvím. Lumír Čermák pochází se sokolské rodiny, avšak v roce 1934 vstupuje také do oddílu orlovských skautů. Byl skautingem plně uchvácen. V roce 1937 se stal rádcem družiny Kamzíků. Před Mnichovem se Kanár zapojil do civilní protiletecké obrany. Po záboru Těšínska Poláky v říjnu 1938 byla Čermákova rodina ušetřena nuceného vystěhování, protože jeho otec byl pro Poláky nepostradatelný, ovládal totiž dokonale archiv map všech dolů společnosti Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy. V době polského záboru Těšínska odmítl Kanár navštěvovat polské gymnázium, v té době byl zařazen do OPL - Obrona przeciwlotnicza. Po okupaci Těšínska Němci pokračoval Lumír Čermák ve studiu na utečeneckém gymnáziu v Ostravě-Přívoze a stal se na krátký čas členem ilegálního skautského oddílu v KČT. Po maturitě v roce 1943 byl povolán k protiletecké policii v Ostravě ke zdravotníkům. Zažil osvobození Orlové a sám se na něm podílel. Po osvobození působil krátce ve službě u Národní stráže bezpečnosti. Po válce založil v Orlové junácké středisko a jeho budoucí manželka Jiřina mu pomáhala vést dívčí oddíly. Zahájil studia v Praze na stavební fakultě ČVUT - obor vodohospodářství. V roce 1947 vstoupil Lumír Čermák do KSČ, odkud byl v roce 1970 vyloučen. Po třetí obnově Junáka se Kanár stal tajemníkem ORJ Ostrava. Badatelsky se věnuje slezskému odboji a příběhu Ivančeny. V roce 1999 se Kanár dočkal přijetí do Svojsíkova oddílu, do Slezské družiny Petra Bezruče.