Karel Bubílek

* 1932  

  • "Potom zřídili u Kyjova ve Svatobořicích lágr. Byly vlastně dva – dole byli chlapi a nad silnicí ženy. Takže teta Marie byla nahoře a táta dole. Chodívali jsme tam s maminkou vždycky v neděli a on už tam stál někde v rohu a mával na nás, protože do tábora ze silnice bylo vidět."

  • "Potom jsme se dozvěděli, že tam byl nějaký rumunský četař, a ten když viděl k nám do domu jít ty tři chlapy [Rusy], tak běžel na ulici a řekl těm [z domobrany], že se tam bude rabovat, protože s tím měli zkušenosti. Takže nás takhle asi zachránili. U nás doma se střílelo. V sekretáři jsme měli z boku šest dírek od samopalu. Mrtvý nebyl nikdo, ani zraněn. Utekli jen s tátovými hodinkami, jinak všechno pustili na zem. A ještě jedna zajímavá věc se stala. Otec to šel s členy domobrany ohlásit na velitelství, tam byl nějaký sovětský důstojník. Otec řekl, že u nás byli Rusové a přepadli nás. A on říká: ‚Jak to víte, že to byli Rusové?‘ Otec odpověděl, že měli hvězdu. ‚To už nikdy neříkejte. To byli banditi. To nebyli Rusové. Jestli to řeknete, tak bude s vámi zle.‘ Tak táta pak už neříkal, že to byli Sověti."

  • "To bylo po heydrichiádě. Přišel jsem ze školy domů a po baráku chodili s otcem dva pánové a nakonec si ho odvedli. Protože tatínek měl bratra, Vojtěcha Bubílka, který byl zahraniční letec. Učil v Bystřici a s druhým učitelem panem Tomčíkem ze Slavkova zdrhli z té naší slavné republiky, Protektorátu, tenkrát se říkalo Protentokrát. V Anglii byli jako letci a po heydrichiádě se sbírali rukojmí. Tak sebrali mého otce a manželku toho Vojtěcha."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Chvalčov, 15.02.2019

    (audio)
    délka: 01:18:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
  • 2

    Chvalčov, 30.07.2019

    (audio)
    délka: 01:04:53
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Otce a manželku strýce sebralo gestapo jako rukojmí

Karel Bubílek, 1948
Karel Bubílek, 1948
zdroj: archiv pamětníka

Karel Bubílek se narodil 18. července roku 1932 v Holešově v rodině bystřických rodáků Floriána a Marie Bubílkových. Karlův otec, vyučený švec, pracoval jako vedoucí Baťových prodejen. Žili krátce v Bystřici pod Hostýnem, ale většinu dětství prožil Karel se sestrami ve slováckém Kyjově. V době heydrichiády byl otec kvůli uprchlému bratrovi Vojtěchu Bubílkovi zatčen a Vojtěchova žena Marie se dlouhé roky skrývala u příbuzných. Strýc Vojtěch se dostal až do Anglie k 311. bomb. peruti RAF. Otec Florián strávil rok v internačním táboře ve Svatobořicích u Kyjova. Teta Marie prožila několik měsíců roku 1944 v internaci ve Svatobořicích také. Po absolvování Měšťanské školy Karel nastoupil na lesnickou školu v Hranicích na Moravě. V době po únorovém komunistickém puči roku 1948 ale byl pro otcovo zaměstnání u Tomáše Bati ze školy vyloučen. Dva roky pracoval jako lesní praktikant v Blansku a Jizerských horách. Roku 1950, už jako „dělnický kádr“, složil přijímací zkoušky na brněnskou UMPRUM a pod vedením profesorů Karla Langra a Zdeňka Juny po čtyřech letech zakončil studium maturitou. V mezidobí do nástupu na vojnu se podílel na výzdobě internátu zahradnické školy v Lednici. Vojenskou službu sloužil na Slovensku v Dolném Kubíne, Lipníku nad Bečvou a Olomouci. Po návratu do civilu pracoval krátce v Propagačním podniku v tehdejším Gottwaldově. Od roku 1961 pak až do odchodu do důchodu působil jako firemní grafik a výtvarník v podniku TON v Bystřici pod Hostýnem. Podílel se na bezpočtu návrhů a realizací výstav a presentací na zahraničních veletrzích, kde TON představoval svůj oceňovaný nábytek. Podobně spolupracoval i s podnikem zahraničního obchodu Ligna Praha. V posledních dvaceti letech se věnuje především volné tvorbě. Maluje akvarelem, temperou i olejem. Zůstal věrný i grafickým technikám a většinou zachycuje přírodní scenérie Hostýnska nebo přírodní zátiší. Až donedávna byl také aktivním členem mysliveckého spolku a dlouhé roky působil jako člen folklórních souborů. Žije a tvoří na Chvalčově.