Jaroslav Bouz

„Takhle, králíci se mohli pěstovat za války, ale když jste chtěla třeba pěstovat kozu nebo slepice, tak tam to bylo horší, protože dost rodin se snažilo pěstovat slepice a to bylo všechno zaznamenané na obecním úřadě. Kolik slepic se pěstuje. Musela se odevzdávat vejce. A teď si představte, že třeba ta slepice, vy jste nemohli nařídit slepici: 'Hele, koukej nám snést tolik a tolik vajec, abychom to měli na dodávku.' Čili tam byly potom dost velké problémy, že potom chodili po těch lidech, co ty slepice mají, že odevzdali málo vajec. Třeba za to ani nemohli, že ty slepice nesnášely. Kozy se mohly pěstovat, ale všechno ze záznamu, zase z té kozy se muselo odevzdávat mléko. Oni to nezakazovali. Mohli jsme třeba mít prase, ale chtěli, já nevím, kolik toho masa chtěli odevzdat.“

„On potom vysvětlil mamce, že prostě nemá cenu někde něco shánět, že Němci, co tady jsou, tak všichni říkají, že tady můžeme zůstat a že pokud se nebudeme motat do politiky, tak klidně tady budeme moct zůstat. Jestli máme dělat pro Říši v Sudetech, anebo v Protektorátu, to je úplně jedno. Tak jsme tam zůstali.“