Věra Benešová

* 1926  

  • „Udělala jsem klub Foglarových Rychlých šípů, hned jsem si udělala na chatě skupinu kluků a holčiček v mém věku, to už byli trošku větší, a skautovala jsem po foglarovsku. A Foglar mě držel celou válku, to bylo nádherný skautování, takový tajný skautování. A Foglar vůbec byl moje modla, Foglar, ten oslovil strašně lidí, za války nás držel, to nás opravdu podržel.“

  • „A taky když poslouchám rozhlas a tam mě někdo osloví, řeknu si, ty jsi moje krevní skupina, tak zjistím v závěru, že skautoval. (Ano, ano, to je pravda). A to se mi už nesčíslněkrát... ať je to z té, nebo oné strany, ať je to z umělců, herců, profesorů, kteří mluví o té politické situaci, vždycky v půl deváté na dvojce ráno, to ráda poslouchám, tak si říkám… á, ty budeš skaut, a opravdu je to skaut.“

  • „Ale byla krutá doba těch 50. let, (…) naši kluci byli namočení do toho převádění. A toho bylo hodně. Bylo nás… já jsem si to zazdila, tohleto všechno, i ty jména jsem si zazdila ve svý paměti, ale vím, že mně kluci strašně pomohli, že za mnou přiběhli jednou do bytu a říkali: ‚Vejdo, už je to prozrazený, všechny ty adresy, který jsme měli, všechno to zapomeň, je to prozrazený, je zatýkání.‘ A opravdu moc chlapců z Plzně šlo do kriminálu a byli tam hodně, hodně dlouho.“

  • Celé nahrávky
  • 4

    Týn nad Vltavou, 01.03.2013

    (audio)
    délka: 50:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Skautské století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jména plzeňských skautů, kteří převáděli přes hranice, jsem si zazdila ve své paměti, abych nikomu neublížila

Věra Benešová
Věra Benešová
zdroj: Archiv - Pamět národa

Věra „Vejda“ Benešová se narodila jako Věra Nová 22. března 1926 v Plzni do kantorské rodiny. V roce 1939 nakrátko vstoupila do skautského oddílu a byla oddílovou činností ohromená, vše ale přerušil nacistický zákaz skautské činnosti. Po druhé světové válce obnovila svou skautskou činnost, začala vést 27. dívčí oddíl Peruť v Plzni, pořádala několik skautských táborů a přijala pozici vedoucí skautského střediska a okresu. Po roce 1948 byl Junák zakázán a přišla 50. léta, kdy se Věra krátce angažovala v ilegálním převádění přes hranice. Rodina se později přestěhovala do Českých Budějovic, Věra získala místo v mateřské škole. Vdala se a narodili se jí tři synové. Později se stala ředitelkou závodní školky Tesly, angažovala se v předškolní výchově dětí, výchově nových vychovatelek a pracovala pro krajský pedagogický ústav. Kvůli své skautské minulosti byla předvolána k výslechu StB, který pro ni skončil „pouze“ ztrátou několika funkcí. V roce 1968 stála u obnovy Junáku v Českých Budějovicích, vedla lesní školu a od toho roku každoročně spolupořádala tradiční setkání na Den sesterství 22. února. Angažovala se také u poslední obnovy Junáka po roce 1989, pomáhala znovu vydat příručku Majky Černé Vedení oddílu a krátce byla také členkou náčelnictva Junáka.