Tatínek říkal, že chce umřít doma
Stáhnout obrázek
Ingeborg Bahrová, rodným příjmením Menzelová, se narodila v roce 1933 v malé obci Kamenné (německy Steingrund) v Rychlebských horách. Stejně jako naprostá většina obyvatel obce a okolí byli i její rodiče německé národnosti. Za války musel její bratr Helmut v patnácti letech narukovat do wehrmachtu a domů se už nikdy nevrátil. Po válce totiž nevěděl, kde se rodina nacházela, a zůstal v sovětské zóně Německa, odkud pak již do Československa nemohl. Do odsunu Němců v roce 1946 sice zařadili prarodiče pamětnice, její rodina ale byla určena na práci v lese, a tak v Československu zůstala. V roce 1947 poslaly československé úřady v rámci přesídlení zbylých Němců celou rodinu do vnitrozemí na zemědělské práce na Jindřichohradecko, kde zůstali několik let. Na Jesenicko se mohli vrátit až v roce 1955 poté, co jim bylo uděleno československé občanství. Jejich rodnou obec Kamenné zbouralo v roce 1961 ženijní vojsko a dnes tuto malebnou obec připomínají jen valy kamenů, ovocné stromy, staré lípy a velký dřevěný kříž. Po návratu na Jesenicko se paní Ingeborg vdala za Němce Emila Bahra, jehož rodina také nebyla zařazena do odsunu. Po roce manželství Emil Bahr zahynul při dopravní nehodě. Ingeborg se pak společně s půlročním synem přestěhovala na faru ve Vápenné, kde jí s výchovou syna pomáhal farář Viktor Boczek a jeho pomocnice. Jediný syn Ingeborg Bahrové zemřel v osmnácti letech na rakovinu. Dnes Ingeborg Bahrová stále žije ve Vápenné na Jesenicku.
