Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala, až na malé výjimky, likvidaci veškerého soukromého zemědělství v Československu. Kolektivizace zemědělství byla delší proces, který lze rozdělit na několik etap, v průběhu kterých se neustále stupňoval tlak na její úspěšné dokončení. Od dubna 1949 započala masivní kampaň vyzývající zemědělce k zakládání JZD, jež se však nesetkala s takovým ohlasem, jak by si její tvůrci představovali, a tak zemědělci začali být ke vstupu do družstev nuceni různými nevybíravými metodami, včetně násilí. Zhoršení již tak vyhrocené situace nastalo po 3. červnu 1952, kdy bylo vydáno usnesení strany a vlády o dalším rozvoji JZD a vesnice se stala cílem masové kampaně, která měla přivézt lidi do družstev. Významnou překážkou v ovládnutí venkova a jeho „socializace“ byla ekonomicky soběstačná vrstva středních a bohatých sedláků, kteří měli nadmíru pevný vztah k půdě, již v mnoha případech jejich rodiny obdělávaly po několik staletí. Tito lidé si většinou vůči komunistické propagandě uchovávali určitý odstup a v očích komunistů byl každý z nich považován za potenciálního nepřítele socialismu. Dobovou propagandou byli označováni jako vesničtí boháči či kulaci a byli veřejně prohlášeni za nepřátele a škůdce nového společenského a ekonomického zřízení. „Vesničtí boháči“ byli vyháněni ze svých statků, vystěhováváni z vesnic, okresů a krajů a přesidlováni na druhý konec republiky, hlavně do pohraničí. Součástí represe bylo také posílání „kulaků“ do pracovních táborů a na mimořádná, časově neomezená vojenská cvičení do tzv. vojenských technických jednotek. Násilná kolektivizace nenávratným a barbarským způsobem rozvrátila dosavadní společenské a hospodářské vazby na venkově a těžce poškodila zemědělství jako odvětví národního hospodářství. Ještě počátkem druhé poloviny padesátých let minulého století byla úroveň zemědělské produkce hluboko pod úrovní, na jaké se nacházela před druhou světovou válkou.
Padesátá léta - 1948 - 1959 (398)
1 2 3 ze 3 (25 záznamů)
narozen 19. září 1926 v Horních Heřmanicích otec Josef Bílý starší byl zapojen do odboje na půdě výměnku schovávali partyzány, utečené zajatce, ale i Vítězslava Lepaříka, velitele paradesantního výsadku Glucinium dne 6. března 1945 byli pamětník a jeho matka ... 
narozena 13. července 1923 v Nebuželích u Mělníka pochází ze smíšené česko-německé rodiny její otec, voják wehrmachtu, zahynul v polském zajetí v květnu 1945 svědkyně chování sovětských vojáků na území s většinovým německým obyvatelstvem po válce šikanována ...
narozen 6. 9. 1934 v Úhonicích nedaleko Prahy v rodině sedláka absolvoval dva ročníky vyšší zemědělské školy v Poděbradech, 1952 vyloučen v letech 1952 a 1953 na nuceném pracovním pobytu na státním statku na Osoblažsku spolu s dalšími dětmi perzekuovaných ...
narodila se 6. 5. 1925 v Nebuželích u Mělníka pochází z česko-německé rodiny za války byla totálně nasazena na různých místech její otec, voják wehrmachtu, zahynul v polském zajetí v květnu 1945 byla svědkyní násilného chování sovětských vojáků na území s ...
narozen 7. dubna 1920 v osadě Janoušov na Lanškrounsku za 2. světové války podporoval partyzány a doma shromažďoval náboje od dubna do června 1944 byl vězněn nacisty v Šumperku na konci války ukrýval ruské zajatce při ústupu německého vojska si dělostřelectvo ...
narodila se 14. března 1946 ve středočeské vesnici Plazy, okr. Mladá Boleslav, v rodině místního sedláka (vlastnili 20 hektarů polností) rodiče Ivany Janů odmítali na zač. padesátých let 20. st. vstoupit do místního JZD, chodili do katolického kostela, byli proto ...
syn ruského legionáře od Zborova narodil se v roce 1924 v Chodově na Chodsku za války byla jeho obec připojena k Říši vzpomínky na osvobození Američany vzpomínky na kolektivizaci na Chodsku celý život pracoval v zemědělství muzikant na dechové nástroje v ...
narodila se 5. října 1936 v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy otec vstoupil do JZD až pod tlakem okolností na počátku 60. let kvůli svému původu nemohla studovat školu podle svého výběru, maturitu složila až v roce 1968 spisovatelka (Jezírka ...
narodil se 22. 3. 1922, Alexandrovka, okr. Dubno, západní Ukrajina základní vzdělání po osvobození Ukrajiny vstup do Svobodovy armády zraněn u Krosna 1947 - odjezd do ČSR 1950 - vstup do JZD práce v zemědělství 1992 - restituce, poté prodej majetku ...
narozena ve Strakonicích v roce 1947 rodiče byli oběťmi kolektivizace po maturitě šla studovat Přírodovědeckou fakultu UK v Praze svědkyně nepokojů na kolejích Strahov v roce 1967 spoluorganizátorka studentského hnutí na PřF prázdninový pobyt ve Francii v ...
