Adolfína Tačová

* 1939

  • „Já jsem závodila pod hlavičkou Baník Ostrava, ale původně to byly majetky sokolské. Doba šla dál a v 89. roce, když byla sametová revoluce, došlo k naprostému zřícení režimu a staré organizace se znovu hlásily ke slovu. Zemědělci, sokolové, orlové, všichni, kteří přišli o majetky, je chtěli zpět. Byly vyhlášeny restituční zákony, které měly určité termíny, a tak to fungovalo i v tělovýchově, takže jsme žádali. Ale musela se předtím znovuvytvořit jednota, pár lidí udělat výbor, napsat žalobu a chtít tento majetek zpět. To byla úžasná doba, vládla taková nervozita a nepřejícnost. Vzpomínám si na tu dobu proto, že jak se ten systém zřítil, byli jsme všichni trenéři propuštěni [z ČSTV] a poté mně nově vytvořená Česká obec sokolská nabídla funkci župní tajemnice. Vzdělání, všechno jsem měla a dělala jsem tu práci profesionálně. Vedle toho jsem chodila do tělocvičny, ale už jsem nebyla profesionální trenérka.“

  • „Vzpomínám si, že jsem začínala na kladině, druhý den brzo ráno. Nemůžu vám ani říct, co jsem prožívala. Naprostou koncentraci. Můj trenér mi vždycky říkal: ‚Soustřeď se na tu první disciplínu a nemysli na všecko ostatní. Mysli na to, co zrovna děláš. Ten krok, ten skok, ten odraz na nářadí a pak už jedeš.‘ Řeknu vám, že to fungovalo. Hodně jsme používaly různé osobní psychologické tréninky, takový ten trénink, který se odehrává v hlavě a neodehrává se v reálu. To nám bylo doporučeno naší trenérkou, která byla dobrá psycholožka a řekla: ‚Děvčata, musíte dostat do mozku tu věc. Když budete usínat, tak si tu sestavu projdete pěkně v klidu, třikrát za sebou bez chyby, od začátku až do konce.‘ Já jsem to uplatňovala a je fakt, že se vám to v hlavě vytvoří, dráhy se zpevní a fungovalo to. Všechny čtyři světové šampionáty, které jsme absolvovaly, si nikdo nemohl dovolit spadnout z kladiny. Kdybychom spadly z kladiny, tak jsme neměly medaili.“

  • „Když jsme se vrátili po válce domů, bylo to hrozné, sovětská armáda, která nás osvobodila, se nastěhovala na hřiště nedaleko proti našim baráčkům. Armáda tam byla – a potřebovali jíst a zase potřebovali si vzít dobytek, aby uživili armádu. Přišel důstojník a tu krávu nám vzal. To byly stresy pro maminku, říkala: ‚Jak toto zvládnem?‘ Mám tři sestry, my jsme čtyři děvčata, dvě starší sestry, jednu mladší, a bylo to hrozné. Takže teta, která bydlela ob jeden domeček dál, šla na hřiště a prosila důstojníka, ať je tak laskav a vrátí nám to, že tam jsou čtyři děti a že nejsme žádní boháči a že je to naše obživa. On nám tu krávu vrátil, což bylo úžasné. Hezká vzpomínka na tu dobu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 26.02.2019

    (audio)
    délka: 02:00:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
  • 2

    Praha, 07.05.2019

    (audio)
    délka: 01:37:03
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Řekla jsem si – buď budeš dělat gymnastiku pořádně, anebo nic

1960, OH v Římě, s nejvyšším basketbalistou USA
1960, OH v Římě, s nejvyšším basketbalistou USA
zdroj: archiv pamětnice

Adolfína Tačová se narodila 19. dubna 1939 v Petřkovicích u Ostravy do rodiny horníka a hospodyně jako třetí ze čtyř dcer. Patří k zásadním postavám zlaté éry československé gymnastiky v 60. letech. S tímto sportem začala v roce 1954. Celý život cvičila v jedné tělocvičně, T. J. Sokol Moravská Ostrava 1, a pod jedním trenérem, Miroslavem Kojdeckým. V roce 1959 se stala absolutní mistryní Československa v gymnastickém osmiboji. Tehdy světové gymnastice vládl Sovětský svaz a československá reprezentace se mu dokázala výkonnostně přiblížit. Pamětnice je držitelkou stříbrné medaile ve víceboji družstev na olympijských hrách v Římě 1960 a olympijských hrách v Tokiu 1964. Je rovněž držitelkou stříbrných medailí v soutěžích družstev ve víceboji v letech 1958 a 1962. Po ukončení aktivní sportovní kariéry v roce 1967 se věnovala trenérské činnosti v Ostravě a vystudovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Na začátku 80. let působila jako trenérka italské gymnastické reprezentace a poté jako mezinárodní rozhodčí. Po sametové revoluci pracovala jako tajemnice Sokolské župy moravskoslezské, kde se zabývala navrácením tělocvičen sokolské obci. Dnes (2019) je čestnou prezidentkou T. J. Sokol Moravská Ostrava 1 a stále cvičí gymnastiku.