Peter Stuchlík

„Když proběhla invaze Varšavské smlouvy v tom srpnu 1968, tak my byli celá rodina na dovolené v Jugoslávii. A tady skládám velkou poklonu Titově vládě, která těm rodinám Čechoslováků, kteří se nahlásili, že jsou tam, tak podala pomocnou ruku. Čili my jsme, a náš příběh je stejný jako mnoha dalších, všichni dostali tuto podporu od jugoslávské Titovy vlády. My jsme se odstěhovali, nebo jsme byli odstěhováni z kempu, kde jsme bydleli ve stanu, do vily, kde jsme měli ubytování a stravu zdarma. Mohli jsme jet kamkoliv na světě. Jugoslávská vláda nás vybavila cestovními doklady, takže my konkrétně dostali francouzské pasy a byt v Paříži. No ale maminka kvůli rodině trvala na tom, že se vrátíme do republiky.“

„Po svém zvolení prezidentem přijel Tatrou 603 přijel na náměstí Svobody, kde jsme ho byli vítat. Nejenom občané, ale tehdy jsem byl ještě v Junáku, takže jsme tam byli jako junácký oddíl nastoupení a já jsem tehdy byl, nevím, jestli už rádce družiny, prostě stál jsem z nějakého důvodu v první řadě. A jak kolem nás procházel a zdravil se s lidmi, tak přišel ke mně, pohladil mě po hlavě, prohodil několik slov a já jsem mu odpověděl. A když obešel to náměstí, tak přišli od něj nějací lidi a odvedli mě k němu a chvilku jsme si povídali.“