Zdenka Štolcová

"V Čáslavi bylo hodně Židů a oni byli poměrně dobře situovaní, byli to lékaři, právníci, obchodníci. No a pokud se někomu podařilo včas utéct, tak se zachránili, ale jinak tedy byli zatčení a přes Terezín potom do plynu. Těch Židů se zachránilo opravdu hrozně málo. A co mi tedy ještě utkvělo, jak ten český národ, ono je to asi všude, jsou prostě hyeny, a jsou lidi, kteří pomůžou. Ti Židi si nechávali cenné věci u známých. To bylo zlato nebo povlečení, prostě cennosti. A vím o jednom případu, že se ti Židi vrátili a ti lidé jim prostě ty věci nedali. Zapřeli to."

"Bydleli jsme blízko železniční tratě a tam v roce 1944 a začátkem roku 1945 vozili takové transporty mladých kluků do války. Němců. Hitlerjügend a tak. A protože tam třeba dostali stop, nemohl vlak pokračovat dál, tak ti kluci vyskákali z vagonů a rozběhli se. To byla vilová čtvrť, kde jsme bydleli. A tak si přišli pro vodu nebo se umýt a mě tak utkvělo, jak ti mladí kluci, kterým bylo tak 18 roků, jak prostě nechtěli do té války, na frontu. Jak brečeli. Ne všichni Němci souhlasili s Hitlerem."