František Spejchal

* 1936

  • „Od Bydžova směr na Městec nejdřív jezdili Němci. To se stavěly barikády, aby nemohli rychle proudit, aby nejeli na Prahu. Dávaly se na silnice buď klády, nebo když byly na cestách mosty, tak se vyhazovaly do povětří, a oni to museli objíždět. My malý děti, nám bylo osm devět roků, tak jsme musely být doma, ale větší hoši, ti puberťáci, to pozorovali, kde který uvízl a opustili ho. Byla nějaká vedoucí obrana. Ti Němci se vzdávali, tak je chytali a vozili je do Městce. Tam byl takový uprchlický tábor. Tam, co je Prefa, tam byly takové dřevěné baráky a tam byli.“

  • „Hospodář jel do stohu pro slámu v zimě, ve sněhu byly stopy do stohu. Doma slámu neměl, tak chodil po hospodářích, aby mu půjčili slámu, že nepůjde několik dní do stohu, že tam přezimují. U jednoho občana pak byl jeden uchovaný na bytě.“

  • „V srpnu šedesát osm jsem byl na Střihově. To jsem ještě soukromě hospodařil. Jeli jsme s obilím, to už bylo JZD, ale my jsme s otcem hospodařili soukromě, vezli jsme snopy s fůrou a u kapličky od Skochovic jeli Rusové. Oni to spíš byli, když jsme se na ně koukali, mongolští vojáci na takových starých autech, jako kdyby byly z muzea. Kulomety tam měli, byli šikmoocí. To byla kolona asi třiceti vozidel, která jela na Městec. Čekali jsme, až přejedou. Asi za čtyři dny jezdily už modernější vozy. A ty starodávné zase cestovaly na Bydžov obráceným směrem.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Poděbrady, 05.11.2021

    (audio)
    délka: 33:00
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Přál bych si, aby tu byl národ stejný jako po revoluci

František Spejchal
František Spejchal
zdroj: Archiv pamětníka

František Spejchal se narodil 18. října 1936 ve Střihově nedaleko Městce Králové na Nymbursku. Jen několik kilometrů od jeho rodné obce seskočili v prosinci 1941 parašutisté ze Silver A. Podle vzpomínek u místního občana parašutisté přespali. V roce 1944 z dálky sledoval nálety bombardérů na kolínskou rafinerii. Na konci války se stal svědkem úprku Němců před postupující sovětskou armádou. Zajaté Němce sovětští vojáci odváželi do nedalekého Městce Králové. Rusové se utábořili v místních lesích a zůstali tam až do podzimu roku 1945. Po ukončení školní docházky pracoval František s rodiči v zemědělství. I po nástupu komunismu v roce 1948 se mu dařilo soukromě hospodařit. Musel však čelit neustálým kontrolám. Do jednotného zemědělského družstva vstoupil až v roce 1973.