Otokar Simm

„Zažil jsem všechny tři etapy proměny Jizerek. Zažil jsem Jizerky takové, jaké byly zřejmě i před válkou. Lesy byly jen málo dotčené, byla síť průseků, podle kterých se dalo chodit. Ty průseky byly zakreslené ve starých mapách. Potom najednou začaly lesy mizet naprosto beznadějně, bylo to pro nás velmi zdrcující, byla to katastrofa, doslova. Najednou byly Jizerky holé, bez lesů. V prvopočátku vznikly první velké holiny kolem Jizerky a na Smrku. To se ještě zdálo, že se nic dohromady neděje, zdálo se to nám laikům, že se nic neděje. Lesníci to samozřejmě tušili. To, co se stalo potom, bylo něco strašného, byla to pohroma.“

„A tak v roce 1974 jsme přešli hřebenem polských Jizerských hor z Piechowic až na Jizerský stoh a dolů do Świeradówa. To bylo ještě tehdy velké dobrodružství, protože neexistovaly žádné široké silnice, ta Hřebenovka, kde se dá dnes projet autem, to byl jen průsek. Celé hodiny se šlo lesy a nepotkala se ani noha. Taková příhoda, která mně utkvěla v paměti. To jsme ve svých stanech nocovali na Jizerském stohu a netušili jsme, že je tam topič, který hlásí dolů do Świeradówa pohraničníkům, že jsou tam nějaké živly. Tak nás přijeli zkontrolovat. Pak jsme si z toho topiče už dělali srandu, když jsme objevili, kdo to je. Tak jsme mu říkali, ať to rychle nahlásí. Pohraničníci nikdy neopomněli přijet, zkontrolovali nám papíry a zase odjeli. Probíhalo to v přátelském duchu, by se dalo říct.“

„Rodiče vzpomínali na to, že takzvaným odsunem přišli o většinu svých přátel. A pak zůstali v kraji, kde jim z těch přátel, kteří byli vesměs Němci, zbylo jen málo. Byli to lidi obdobného typu jako můj táta, byli protinacisticky založení a pro nacismus neměli vůbec nic nazbyt. V mezích možností se snažili i škodit, hlavně v předhitlerovské době, když tady nastoupili henleinovci a probíhaly jejich různé akce. Táta vzpomínal vždycky na to, jak jim černou barvou natírali bílé podkolenky. Zajímavé je, že s podobnou zkušeností jsem se setkal i u jiných lidí, že dělali totéž. Tak to asi bylo v té době oblíbené.“