Milan Poul

„A teď ti starší kluci šli tancovat a občas vypili nějaký pivo. A když se vraceli, tak schválně na sebe mluvili německy, když už byli blízko a věděli, že tam bude hlídka. Říkali: ,Franz, gib mir Panzerfaust,‘ - Franto, dej mi pancéřovou pěst, no a už kluci pískali na poplach: Němci jsou tady! Skoro každou noc se na Folmavě střílelo, protože Němci si tam chodili pro věci.“

„Přišli jsme na schůzku, klubovna zavřená. Tak jsme – mám tam napsáno – si šli hrát na náměstí nějakou hru. Samozřejmě že nás chytil policajt. Tak jeden dostal facku a druhý zase od hlídače obecního kopanec... Přišli jsme na schůzku a vedoucí přijel na motorovým kole. Jeho tatínek byl četník, a tak měl motorové kolo, které se sebralo Němcům. A jeden kluk, taky veselá kopa, to na schůzce našlápl, nastartoval. V klubovně toho zápachu z benzinu! Tak se s nim vedoucí vadil. Anebo ten chlapec přišel a na schůzce vystřelil z revolveru!“