Příjezd Tomáše Garrigue Masaryka do Pstrążné (Straußeney německy, Stroužné česky) v roce 1903 s manželkou Charlottou na obrazu, který namaloval na přání ředitele Bronislawa Kamińského ukrajinský malíř Ivan Maliński

Bronislaw Kamiński před rehabilitační léčebnou Orlik na Bukowině, kterou v letech 1986-2005 vedl

Rehabilitační léčebna pro děti s hematologickými chorobami Orlik na Bukowině v roce 2022

Budova léčebny na Bukowině nedaleko lázní Kudowa před válkou, kdy v ní byl hotel s hostincem, který vedli kladští Češi

Pamětní deska Albertu Schweitzerovi, kterou Bronislaw Kamiński odhalil při zahájení provozu rekonstruované léčebny pro děti. Francouzský protestantský misionář a lékař pamětníka inspiroval svou myšlenkou bratrství mezi lidmi a národy, za kterou Albert Schweitzer obdržel v roce 1952 Nobelovu cenu za mír. Na pamětní desce je modlitba Alberta Schweitzera pro děti

Vedoucí wroclawské kliniky dětské hematologie Prof. Dr. Janinu Bogusławskou-Jaworskou (1930-2002), která pro budoucí rehabilitační kliniku vypracovala léčebný program, připomíná portrét v budově léčebny Orlik

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) v Czermne, nejstarší části Kudowy (nedaleko kostnice, cestou do Pstrążne), nejvyšší sloup je český, protože Češi v Kladsku nejdéle žili, prostřední polský a nejkratší německý, pod pamětními deskami v češtině, polštině a němčině jsou kameny – z Prahy Hradčan, z hradu Wawel v Krakově a Cách, dávného hlavního města Německa

Sloup věnovaný Čechům s nápisem ČECHŮM POLÁKŮM NĚMCŮM // KTEŘÍ PŘISPĚLI K HMOTNÉMU A KULTURNÍMU ROZVOJI ČERMNÉ OD ROKU 1354 // VDĚČNÍ OBČANÉ ČERMNÉ V ROCE 1999

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) byl odhalen za velké účasti hostů 17. srpna 1999, financován byl z příspěvků jednotllivců, kteří darovali na výstavbu 30 tisíc zlotých

Památník tří kultur (Pomnik Trzech Kultur) stojí na pozemku zahrady paní Zosii, která její část pro stavbu památníku darovala. Sama vedle něj instalovala desky se vzpomínkou na německého obyvatele domu, ve kterém bydlí

První sanatorium v Kudowě-Czermné, které pamětník vedl, již není v provozu (nachází se naproti Pomníku tří kultur)

Pomník královny Anny Svídnické, který vznikl z iniciativy pamětníka v roce 2004 naproti Pomníku Tří kultur v Kudowě-Czermné

Místo, kde stál v Kudowě (Sackisch, dnes část Zakrze) pobočný pracovní lágr nacistického tábora Gross Rosen – pracovalo v něm 4000 vězňů, místní si prý podle pana Kamińského nepřejí pomník na tomto místě

Místo, kde stál v Kudowě (Sackisch, dnes část Zakrze) pobočný pracovní lágr nacistického tábora Gross Rosen – pracovalo v něm 4000 vězňů, na jeho místě vznikly ubytovny, které připomínají táborové baráky

Barák pracovního lágru v Kudowě-Sackisch, ve kterém pracovalo 4000 vězeňkyň a vězňů z celé Evropy, jedním z nich byl Ital Luigi Baldan, který pomáhal židovským vězeňkyním, několik týdnů před koncem války uprchl a útočiště na útěku našel u české rodiny v Dvoře Králové

Vězeňkyně pracovního tábora v Kudowě-Sackisch

Hrob obětí pracovního tábora v Kudowě (vězeňkyň), mezi nimiž byla i Helena Grinbergerová

Kladská růže na knize – návrh pomníku připomínajího vězně pracovního tábora v Kudowě, o jehož vznik pamětník usiluje

Lázeňský dům v Kudowě, které po válce Poláci krátce říkali Chudobice podle českého názvu – později ho změnili zpět na Kudowa

Předválečná pohlednice z Kudowy s německým názvem Bad Kudowa

Lázeňský dům v Kudowě v roce 2022 (nese název Polonia)

Bronislaw Kamiński před Památníkem tří kultur v Kudowě, srpen 2022

Jaroslav Kraus před americkým tankem M4 Sherman v květnu 1945 ve Starém Plzenci

Jaroslav Kraus s s americkými vojáky ve Starém Plzenci v květnu 1945

Jaroslav Kraus v americké helmě, Čabuzí 1945