Vasil Kolbasňuk

Vasil Kolbasňuk

Vasil Kolbasňuk

Vasil Kolbasňuk

Jako dvacetiletý byl Jaroslav Grosman totálně nasazen v pobočce firmy Daimler-Benz v Nové Pace. S přáteli přerušili elektrické vedení a vyřadili tak část továrny z provozu.

Po únoru 1948 odešel do emigrace, vracel se ale jako „agent – chodec“. Po nevydařené akci si odseděl dvanáct let a v Československu už zůstal. – S dětmi v šedesátých letech.

„Vyvěsil jsem oznámení, aby za mnou přišli ti, kdo se podíleli na mém pronásledování, aby si se mnou promluvili a odlehčili svému svědomí. Objevil se jeden jediný člověk.“

Dimitrij Lupej

Zdena Mašínová

Liselotte Židová

Dimitrij Lupej ve svém bytě

Dimitrij Lupej ve svém bytě

Dimitrij Lupej ve svém bytě

Zdena Mašínová, Olomouc 2009

Zdena Mašínová, Olomouc 2009

Rodiny dvou dcer Jana Lorenze - San Francisco 2000(?)

Jan Lorenz v říjnu 2009

Atleti AC Sparta - 1944 - JL 4. zleva

Jan Lorenz v říjnu 2009

Jan Lorenz s manželkou - 50. léta

Rodina Jana Lorenze - 1962

„Každou minutou výcviku nás připravovali do ostrého boje na frontě, ne pro nějaké pelešení.“ – Jaroslav Citterberg v době služby Tisovu Slovenskému státu.

„Ona to nikdy nepřizná, nikdy se tím nechlubila.“ – Svou budoucí ženu Věru potkal uprostřed bitevní vřavy, kde prováděla amputace.

„Přišel striktní rozkaz: ‚Stěhovat! Nebo budete popraveni jako zběhové.‘ A tak jsem napsal svůj corpus delicti: ‚Odcházím k sovětské armádě, radiostanici ruším, všechno ničím. Nazdar!‘“

Hlavní foto pořízené pro výstavu My jsme to nevzdali