Metoděj Ondruch

* 1945

  • „Já jsem se potom v rámci Tesly, když se přecházelo na barevnou, tak jsem byl předsedou partaje na černobílé obrazovce a byl jsem i členem celozávodního výboru. Taky jsem byl jedním z účastníků, které autobusem dovezli z celé republiky do Prahy. Tehdy byl Urbánek generálním tajemníkem. Bylo to v 89., myslím před svátky, asi čtrnáct dní po Listopadu. Vidím to jako dneska. My jsme to prožívali úplně jinak, než to viděli třeba v Praze. To bylo zjevné. Byla tam diskuse, co se bude dělat, a jeden z těch starejch milicionářů, ten tehdy prohlásil: ‚Jejda, vždyť máme kulomety, tak to dáme do pořádku!‘ I takové názory v tom 89. byly a to bylo děsné. Slyšet to, že by neváhal proti svým lidem vytáhnout takovej kalibr!“

  • „Ředitel hotelu Pupp měl manželku a to byl jejich první syn a ona byla Židovka. Jak nás okupovali Němci, tak to vyselektovali a ona musela do koncentráku. Jemu asi taky hrozila likvidace a z toho vycházím, že už tam asi žili, protože tady se o tom, že se tady ten kluk schovával, nevědělo. Ani staříček o tom nikdy nemluvil. Je fakt, že já jsem o tom nevěděl. Pro ně to bylo problematičtější toho kluka schovávat, protože neměli děcka. Ten kluk byl pořád schovanej. Já nevím, jak to fungovalo.“

  • „Potom v tom uvolnění před 69. rokem staříček z družstva vystoupil, ale my jsme tam potom znovu vstoupili, protože ta doba byla trochu jiná. Vstup byl už na jiné bázi a bylo to jiné, protože nešlo chodit do práce a mít pole, protože pole s tím vybavením, co člověk měl, tak by okusoval kořínky. To prostě skloubit nešlo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Horní Bečva, 12.03.2021

    (audio)
    délka: 02:00:02
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

V osadě Liščí v Moravskoslezských Beskydech

Metoděj Ondruch ve vojenském v roce 1967
Metoděj Ondruch ve vojenském v roce 1967
zdroj: archiv pamětníka

Metoděj Ondruch se narodil 30. září 1945 v Horní Bečvě. Když mu bylo půl roku, jeho rodiče odešli do pohraniční obce Hevlín, aby obsadili uvolněnou usedlost po odsunu Němců. V roce 1950 se sice vrátili, ale Metoděj k nim už natrvalo nechtěl. Zůstal u prarodičů Ondřeje a Karolíny Hatlapatkových, a v jejich chalupě tak strávil celý život. V Horní Bečvě zažil dědův vstup do jednotného zemědělského družstva a jeho odchod z družstva někdy kolem roku 1969, v dobách politického uvolnění. Po základní škole se Metoděj Ondruch vyučil mechanikem vakuových zařízení pro Teslu Rožnov, kde pak také do roku 1990 pracoval. Pamětník se také zapojil do veřejného dění v Horní Bečvě. Dlouhá léta hrál a trénoval v místním fotbalovém klubu, dělal jednatele a předsedu tělovýchovné jednoty, poslance a místopředsedu místního národního výboru. Angažoval se i v zaměstnání v Tesle Rožnov, kde předsedal organizaci komunistické strany v sekci černobílých televizorů, a byl členem celozávodního výboru. V roce 2021 bydlel stále ve svém rodném domě v Horní Bečvě.