Nuuyoma Jonas Nepolo

* 1955

  • „During 1991 the kids have to come back. And I ask why? Why they are coming back? Because the agreement was that they will finish their education, I mean they will come back after they finish their education. What happened, I do not know. When I asked my colleagues, who went back, the ladies who went back, the elder ones, they said: Oh, the kids were asked by Czech vychovatelky, by Czech matrons, saying... The kids were small. Imagine at age of eight, I mean age of six when they started, by that time they were about eleven, twelve, and they were asking, you are asking a child : ‚Don’t you want to go back home?' How can those kids, who were born in exile, they were not born here in Namibia, somebody asking them: ‚Don’t you want to go back home?’ The kids... What answer do you expect? From a kid? Every child want their mothers, to see their mothers. And when they heard that their mothers are in Namibia, the answer would be: ‚Yes, I want to go home!’ They don’t care about their education. What they want, they answer that question: ‚Yes, we want to go home.’ They don’t bother with their education. Although the agreement was that.”

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ongwediva, 11.11.2021

    (audio)
    délka: 02:33:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Děti si cpaly sníh do kapes. Myslely, že je to cukr

Pan Nepolo v Prachaticích
Pan Nepolo v Prachaticích
zdroj: Archiv Oye Katuta

Nuuyoma Jonas Nepolo se narodil 5. března 1955 v obci Elimi v regionu Omusati na severu Namibie. Vyrůstal v období nadvlády JAR nad Namibií, kdy v zemi fungoval rasistický režim apartheidu. Pamětník se spolužáky v roce 1977 utekl do Angoly, kde se přidal k osvobozeneckému hnutí SWAPO. Po vojenském výcviku působil jako logistický pracovník v uprchlickém táboře Lubango. V roce 1979 byl převelen do zambijské Lusaky, aby studoval pedagogiku a stal se učitelem; vyučoval v uprchlických táborech už za dob svých studií. V roce 1985 odletěl jako vedoucí skupiny 56 namibijských dětí a čtyř vychovatelek do Československa v rámci internacionální pomoci marxistickému hnutí SWAPO, které tehdy bojovalo za nezávislost Namibie na Jihoafrické republice. Cílem bylo vychovat z dětí namibijskou elitu. V Československu působil jako zástupce ředitele školy pro namibijské děti v Bartošovicích (1985 až 1988) a Prachaticích (1988 až 1990). V dubnu 1990 – po tom, co Namibie získala nezávislost – odjel na dovolenou za rodinou do Angoly. Úřady mu následně znemožnily návrat za dětmi do Československa. Skupina namibijských dětí byla následujícího roku repatriována do Namibie. Po návratu pamětník pokračoval v učitelské dráze. Později přestoupil k policii, kde působil na vedoucí pozici až do roku 2015, kdy odešel do důchodu. V roce 2022 žil v obci Ongwediva na severu Namibie.