Karel Němec

* 1949

  • „Ale dál jsme si řekli, že ten Koordinační výbor založíme v Jihlavě, což jsme udělali v létě, asi v srpnu 1989. Ta schůzka byla, já tam nebyl, protože tam byla animozita mezi jedním člověkem z HOSu a mnou, protože tam byl jeden nesmyslný antikomunista, úplně šílenej. O tom se vědělo i v Praze. Já jsem se vzdal té schůzky, ten dotyčný za hnutí HOS tam také nebyl. A tam se podařilo s Nezávislým mírovým hnutím, Děti země, možná že tam byly i ty Havlíčkovy děti (Havlíčkova mládež), nevím, na to měl spojení Pavel Nováků.“

  • „Byla spolupráce všech občanských iniciativ v opozici. To byla moje myšlenka osmaosmdesátého roku, kdy už kolem v Maďarsku a Polsku začaly padat komunistické vlády a začaly se dělat kulaté stoly a vytvářely se koaliční vlády. Byl jsem přesvědčen, že naše opozice byla nejlépe organizovaná od vzniku Charty a že je ostudou, že se nedokážeme sjednotit tak jako Poláci. Prosazoval jsem to v Praze, ale s nadšením se to nesetkalo. Když jsem se ptal na příčinu, ze zákulisí mi bylo sděleno, neoficiálně, že tomu brání osobní animozita Václava Havla a Václava Bendy. Každý si dělal zálusk na to vést sjednocenou opozici.“

  • „Oni [StB] věděli, že patřím k levici a že mám kontakt k těm nejvyšším reformátorům z osmašedesátého roku, protože mě sejmuli kamerou, když jsem šel k Čestmíru Císařovi na Vinohradech do činžáku, do bytu. To mi řekli, tím se netajili. Oni se netajili zjištěním o mně, s tím nedělali tajnosti. Protože ve mně viděli okresního budoucího Gorbačova, tak jak se oni [StB] připravovali na tom v osmaosmdesátým a v devětadevadesátém, která byla nejvíce informovaná. Takže mě si nezvali k nim, ale chodili ke mně do kanceláře. Když byly demonstrace v Praze, tak přijeli s papírem, abych podepsal, že zůstanu v Jihlavě, nebo že si mě odvedou na osmačtyřicet hodin do vazby.“

  • „Shodou okolností jsem byl pověřen na něčí návrh, z těch dvaceti lidí, abych to přednesl na kašně. To jsme udělali, myslím ve středu, tu kašnu. Jenomže náměstí bylo ještě prázdné, byli jsme dost předčasní. I když mikrofon jsme tam měli postavený, ten mi bylo divný, kde ho sehnali, protože toho člověka já jsem neznal. Představil se Spolný. Naproti na baráku jsme věděli, že nahoře je byt estébáků, stanoviště. Ti to natáčeli. Den po tom, co jsme rozhodli, že já vystoupím na kašně, tak ráno byly oblepené konečné zastávky letákem s vypsaným písmem, fixem: ‚Studenti, pozor: Karel Němec je agentem StB.‘ Čili já jsem prožil opravdu perných 24 hodin, co s tím, protože to mohla být pravděpodobně provokace. A taky později mi bylo sděleno, že to byla provokace, aby s námi studenti nespolupracovali. Pavlem Novákem mi bylo řečeno, jestli jsem si jistý, že mám čistý spis, ať [na kašně] vystoupím, tak jsem vystoupil.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jihlava, 30.07.2021

    (audio)
    délka: 02:01:26
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jihlavský Rudi Dutschke

Karel Němec, natáčení pro Paměť národa, červenec 2021
Karel Němec, natáčení pro Paměť národa, červenec 2021
zdroj: Paměť národa

Karel Němec se narodil 2. ledna 1949 v Jihlavě. Otec Jaroslav byl za německé okupace vedoucím ilegální organizace komunistické strany na Dačicku, v roce 1941 zatčen a vězněn do roku 1945 v Kounicových kolejích a v Bavorsku. Roku 1949 se rodina přestěhovala do Jihlavy. Pamětníkův otec, zastánce marxistických myšlenek, přijal nabídku místních funkcionářů komunistické strany, aby se stal ředitelem politické školy. O dva roky později kvůli neshodám funkci opustil. Karel Němec se na střední škole angažoval ve studentském hnutí Československého svazu mládeže a po rozpadu svazu působil jako předseda okresní nezávislé školní unie. Po srpnové okupaci pamětníkův otec neprošel normalizačními prověrkami. V průběhu let 1987–1989 Karel Němec sepisoval a rozmnožoval samizdaty pod názvy Nový socialismus nebo Za demokratický socialismus. Publikoval nejzajímavější stati brněnských i pražských autorů z okruhu levicového disentu, jakož i některé zahraniční texty. Podílel se na rozmnožování občasníku Dialog, který byl vydávaný Klubem za socialistickou přestavbu Obroda. S touto levicově opoziční iniciativou navázal intenzivní spojení a čelní představitele zval do Jihlavy na několik tajných besed. Do klubu demokratického socialismu v Jihlavě získal několik jmen z prostředí disentu a usiloval o sjednocení nezávislých občanských iniciativ. S myšlenkou zřídit Koordinační výbor nezávislých občanských iniciativ uspěl v Jihlavě, kde v létě 1989 došlo k uzavření tzv. střechové dohody. Po 17. listopadu 1989 veřejně vystoupil za Koordinační výbor s provoláním na jihlavském náměstí, čemuž měla předcházet provokativní akce Státní bezpečnosti. Po pádu komunistického režimu zůstal příznivcem přímé sociální demokracie a bez větších ambicí se objevoval na kandidátce politické strany ČSSD. V roce 2009 se editorsky podílel na druhém a rozšířeném vydání almanachu Zamlčená oběť, který byl věnován 40. výročí činu upálení Evžena Plocka. V době natáčení žil v Jihlavě (červenec 2021).