Bořivoj Nechvátal

* 1935  

  • „Na počátku ještě nevstoupily v platnost normy, které se projevily později, v padesátých letech. Obor historie byl zvláštní, já jsem studoval bez jakýchkoli problémů. Sestra, která byla mnohem lepší studentka, se nemohla dostat na gymnázium a dělala si ho po večerech. Tam se seznámila s Václavem Havlem. Chodila totiž jako on do gymnázia ve Štěpánské. On jako příslušník buržoazie se také nemohl dostat na gymnázium.“

  • „Studoval jsem archeologii, takzvanou jednooborovou historii. Tenkrát v přijímací komisi byl pan profesor Filip, později jeden z mála akademiků, kteří nebyli ve straně. Zval mě na své semináře, ale mě pravěk moc nezajímal. Pak jsem do jeho semináře ale pilně chodil a on mě také později určil na výzkum Vyšehradu. Celá ta studia – všech čtyři až pět ročníků dělalo asi dvacet pět lidí – jsme chodili do jeho semináře. Zanechal v nás motivaci a pojetí oboru. Bylo to dáno tím, že pan profesor Filip byl vynikající pedagog a současně izoloval studenty od ostatního světa. Takže když jsme v těch dvaceti čtyřech letech skončili studia, už jsme byli považováni za hotové vědce.“

  • „První týdny a měsíce práce v terénu jsem si říkal, že to je ztracená varta, protože tam už je všechno překopané barokní fortifikací. Ale hned v prvním roce jsme u východní branky zachytili základy kněžiště. Původně jsem se domníval, že jsou to základy nějaké kanovnické rezidence. Později se ale ukázalo, že tomu tak není. Tyto základy byly v ose dnešního kostela sv. Petra a Pavla a současně jsme kopali tuto baziliku. Po dlouhých výzkumech, které probíhaly až do roku 1991, se ukázalo, že se jedná o jednu z největších sakrálních staveb předhusitské doby. Dosáhla délky impozantních 110 metrů. Ve střední části byla románská bazilika prvního českého krále Vratislava.“

  • „(Musím se zeptat na Staré pověsti české a na zmínky, které jsou o Vyšehradě. Což je tedy Horymír, Dívčí válka, Bivoj...) Horymíra a Bivoje má v kronice Václav Hájek z Libočan, který ozdobil své vyprávění o dějinách množstvím věcí o Vyšehradě s tím, že se chtěl stát kanovníkem na Vyšehradě, ale byl pouze správcem děkanství. Jinak první zpráva o Vyšehradě je z roku 1002, kdy je zpráva o tom, že kníže Jaromír byl přepaden Vršovci na Velízi u Berouna a že ho věrný sluha dovezl na Vyšehrad. To je vlastně první zmínka o Vyšehradě jako takovém. Je zajímavé, že ve starých legendách prokopských, václavských a vojtěšských není Vyšehrad nikde zmiňován. Až roku 1002. A pak z roku 1003, 1004, kdy vojska polského knížete a krále Boleslava Chrabrého dobyla dočasně Čechy. Tehdy je zpráva, která je i v jiných západoněmeckých kronikách, o tom, že byl vydán signál zvoněním zvonu na Vyšehradě k vyhnání Poláků z Prahy a z Čech. O tom svědčí, že tu už musela být jedna nebo dvě sakrální stavby, jejichž počátky přesně neznáme, ale ta centrální byzantská centrála by mohla být jednou z těchto staveb.“

  • „Zjistili jsme překvapivě, že máme byzantskou stavbu. Podařilo se nám získat finanční prostředky od magistrátu a od Vyšehradské kapituly, takže jsme v roce 2014 během asi tří týdnů zachytili základní východní apsidy. Dnes máme dvě třetiny té stavby v půdoryse. Takže se ukazuje nový pohled na nejstarší architekturu přemyslovských Čech. To znamená, že je třeba revidovat ten pohled jako jednostranný, protože tady máme byzantskou stavbu. I když můžeme připustit, že třeba nebyla dokončena v plném dosahu, tak už ten samotný stavební záměr naznačuje mnohem složitější počátky české architektury v 10. století. Románské stavitelství – o něm můžeme říct, že ho trošku známe – ale najednou je tady Byzanc, což je velká věc. Na Velké Moravě jsou stavby západního typu, rotundy a baziliky, a tady najednou křížová centrála, která je něco neopakovatelného. Svým významem to překračuje naše poznání. O nálezu tenkrát dokonce referovala i americká televize, což nás velice překvapilo, že to má takový dosah.“

  • Celé nahrávky
  • 6

    Praha Eye Direct, 10.10.2016

    (audio)
    délka: 01:57:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť národa (ve spolupráci s Českou televizí)
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Archeologie ukazuje, že svou minulost stále ještě neznáme

Nechvátal Bořivoj 2017
Nechvátal Bořivoj 2017
zdroj: Post Bellum

Bořivoj Nechvátal se narodil 4. ledna 1935 v Berlíně, kde jeho otec pracoval na konzulátu. Po obsazení Československa v roce 1939 se rodina přestěhovala do pražských Střešovic, kde pamětník žije dodnes. O historii se začal zajímat v dětství díky četbě starých pověstí. V roce 1953 absolvoval gymnázium a poté nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde studoval historii a prehistorii. Po studiích, která absolvoval v roce 1958, nastoupil do Archeologického ústavu Československé akademie věd (AÚ ČSAV). Prováděl různé záchranné akce a později větší archeologické a historické výzkumy na území celých Čech. V letech 1963-1968 například zkoumal rozsáhlé pohřebiště v Radomyšli. V roce 1966 ho ředitel AÚ ČSAV pověřil vedením archeologického výzkumu na Vyšehradě, kterému nakonec zasvětil takřka padesát let svého života. V roce 1968 objevil v lokalitě dnešního kostela sv. Petra a Pavla základy jedné z největších sakrálních staveb a při dalších výzkumech v letech 2011-2014 s kolegou Ladislavem Varadzinem zjistili, že se jedná o byzantskou stavbu, což zcela překračuje dosavadní poznání o naší minulosti. V roce 1990 se podílel na založení Společnosti Vyšehrad při Vyšehradské kapitule. Na svém kontě má řadu odborných publikací a přednášek pro veřejnost.