Olga Musilová

* 1927

  • „Já si pamatuju i ten osmačtyřicátý. No, ještě dopoledne jsem seděla s nějakým Jardou Rejlkovým a on byl teda komunista, tak ještě dopoledne, ale to jsme se normálně hádali, ale tak jako v legraci, prostě jsme každej hájili to svoje. Pak najednou stačilo, že prostě zatroubila siréna, a už začali, už ten den začali zatýkat, zatkli několik lidí, v tý chemičce jsem ještě v tý době dělala. No, odpoledne už bych si asi netroufla se s ním hádat.“

  • „Pak přišel ten osmatřicátý rok, a protože to bylo úplně… jsme byli na hranicích, tam už další vesnice nebo další stanice železniční… to už bylo tehdy Německo, to už bylo Libau, to už bylo Německo. Já jsem byla v té době desetiletý dítě, ale takhle si to teda pamatuju, že tatínek... To bylo v květnu, v květnu v osmatřicátém v noci tatínek přišel a říkal, že prostě je situace vážná, že tam ti Sudeťáci, ti ordnéři, že tam něco připravujou, takže my jsme ráno prvním vlakem odjeli. My jsme měli kam odjet, odjeli jsme sem k babičce.“

  • „Když jsme bydleli v tom Königshanu, tak to měl jako služební povinnost vyzvědačskou službu, takže docházel z Německa, byl to doktor homeopat. Říkám jako, my jsme nevěděli, nepoužívalo se to slovo homeopat, až teď po těch 90. letech, ale já si ho pamatuju, že se říkalo, že byl homeopat. A chodil k nám do bytu, jakože léčí maminku. Takže mu donášel zprávy z Německa. Tatínek pak po válce musel k soudu do Breclau, to jsme měli teda velkej strach, ale dopadlo to dobře, oni mu to uznali jako služební povinnost.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    dům pamětnice - Žďár u Mnichova Hradiště, 28.11.2017

    (audio)
    délka: 48:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Jak je možné, že z nás udělali takové ovce?

Olga Musilová
Olga Musilová
zdroj: Pamět národa - Archiv

Olga Musilová, za svobodna Tesařová, se narodila v roce 1927 ve Žďáru u Mnichova Hradiště. Její otec byl četníkem, a tak se rodina musela často stěhovat. Nejprve do Českého Dubu a následně do německé příhraniční obce Königshan. Odsud musela rodina narychlo utéct v roce 1938 před připojením pohraničí k nacistickému Německu. Odešli do Žďáru, ale brzy byl otec opět převelen, tentokrát do Ostroměře. Po komunistickém převratu byl otec zbaven zaměstnání. Olga vystudovala sociální práci. Většinu života vedla jesle a s manželem žila v Ústí nad Labem.