„On říká: ,Kam jdeš?‘ Já řikám: ,Jdu do kasáren, mám tam v kufru nějaký cigarety ještě, nějaký koruny, nějakej žold.‘ On říkal: ,Víš, já bych ti neradil, aby ses tam vracel, páč jakmile tam vlezeš, tak máš průser. Buďto tě čeká kárňák, nebo ty pracovní útvary.‘ Já řikám: ,A proč?‘ - ,Protože tam na tebe přišly zprávy, že jsi politicky nespolehlivej.‘ To bylo v devětačtyřicátým. Tak říkám: ,Dobře, tak já nevím co dělat.‘ Tak říkám, že pojedu domů do Trutnova. A on: ,To bych ti taky neradil.‘“
„A pan prezident se mě zeptal, vzpomínám si na to jako dnes: ,Tak co zpíváte?‘ A já povídám: ,Pane prezidente, hlavně ty Vaše.‘ On se tak podíval, až mně vyhrkly trochu slzy, poněvadž měl takovej trochu zasmušilej úsměv… Jak jsme tam byli, neznali jsme se, vodáci a svazový skauti, vodáci byli ze Smíchova, tak se postavil před nás a řekl: ,Chlapci, slibte mi, že budete dobrými Čechoslováky.‘ A my, aniž bysme se znali, jedním slovem to z nás vyhrklo: ,Ano, pane prezidente.‘“
„My všichni, co jsme byli na těch barikádách, jsme byli rádi, že jsme si mohli jít domů odpočnout, zatímco se na ulicích objevilo nalustrovanejch a vyfešákovanejch hrdinů, který zabíjeli Němce. Je pravda, že byly určitý nepravosti.“
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.
AI asistent Paměti národa Probádá tisíce příběhů pamětníků
Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.
Jan Květoslav Motejlek se narodil v roce 1925 v Doudlebech nad Orlicí. Vychodil měšťanskou školu. Jako malý byl skautem v organizaci Junáci volnosti v Praze. V šestnácti letech se rozhodl utéct přes Hamburk do Británie, za což byl potrestán ročním vězením v pracovním lágru Lechfeld. Po odpykání trestu pracoval tajně pro podzemní hnutí Zpravodajská brigáda v rámci 2. praporu Toledo, kam dodával zprávy z Německa. Účastnil se aktivně pražského povstání na barikádách a u rozhlasu. S praporem Toledo dohlížel na vystěhování Němců v Trutnově a okolí. Na vojně byl shledán politicky nespolehlivým. V roce 1949 emigroval do Německa a pak dále do Francie, kde žil 42 let. Do Československa se vrátil v roce 1991. Žije v Nymburce.
Hrdinové 20. století odcházejí. Nesmíme zapomenout. Dokumentujeme a vyprávíme jejich příběhy. Záleží vám na odkazu minulých generací, na občanských postojích, demokracii a vzdělávání? Pomozte nám!
