Anna Mertová

* 1939

Svědci lokálních událostí spojených s druhou světovou válkou, Svědci lokálních událostí z éry komunismu
Německé obsazování ČSR, Konec druhé světové války, Politické procesy v Československu v éře stalinismu, Počátek kolektivizace zemědělství, Akce K – násilná koncentrace mužských řeholníků, Měnová reforma a následné občanské nepokoje, Invaze vojsk Varšavské smlouvy, Sametová revoluce v Československu
  • 1
    Přehrát
    Pozastavit

    Vstup do jednotného zemědělského družstva a perzekuce za kolektivizace

    (audio)
    délka: 01:45
    Download file
    Info

    „Ve třiapadesátém se už šlo do družstva, protože už tak tlačili na sedláky. My jsme nebyli mezi kulakama, ale co byli kulaci, tak po nich chtěli velké dodávky, ale vzali jim stroje, aby nemohli obdělávat polnosti. Na naše pak už byl taky nátlak. Měli velké dodávky. My jsme kupovali vajíčka od jiných lidí, abychom je splnili, protože kdo nesplnil, tak šel do vězení. Třeba přes léto byli sedláci zavření do vězení. Takže to nebylo jednoduché. Tatínek taky pracoval na výboře. Měl v dědině respekt. Do družstva pořád nikdo nechtěl jít, tak na něj tlačili. Jednou ho předvolali, říkalo se tomu krajzák, soud to byl, strašná budova ještě dnes. Byl tam celý den, až přišel ze soudu, tak to šel podepsat. Co mu tam všechno řekli, jsme se jako děti nedozvěděli. Jak podepsal vstup do družstva, tak šli i druzí. Napřed jsme měli zvířectvo a všechno doma, ale potom to začali svážet. Tak to bylo taky pro sedláky hrozné, když jim odváželi krávy. Nejstarší brácha měl rád koně, to bylo jeho hobby. Když je odváželi, tak to těžce nesl.“

  • 2
    Přehrát
    Pozastavit

    Bratra Antonína internovali v klášteře v Broumově a pak poslali do pomocných technických praporů

    (audio)
    délka: 01:18
    Download file
    Info

    „Nejmladší bratr Tonda studoval na kněze v Olomouci, a když zabrali kláštery, tak byl v internaci v Broumově a pak přišel domů. Musel pak na vojnu do PTP. Stavěli letiště v Sliači. Asi po třech letech je pustili. Potom hledal práci. Dělal průvodčího nákladních vlaků, potom dělal lapiducha v nemocnici. Tam se seznámil se svou budoucí manželkou, která tam pracovala jako zdravotní sestra a původně chtěla být taky v klášteře. Po svatbě šli do Brna a měli syna a z toho syna je teď kněz.“

  • 3
    Přehrát
    Pozastavit

    Vzpomínky na sovětské bombardování Znojma

    (audio)
    délka: 00:41
    Download file
    Info

    „Létala hloubková letadla. To byl hukot, když přilétala. Mezi námi a Znojmem byl takový kopec a starší sourozenci se na ten kopec chodili dívat, jak Znojmo bombardují. Jinak muselo být zataženo, nikde nesmělo proniknout světlo, aby tam taky náhodou nezačali pálit. Chodily kontroly, jestli nikde světlo neprosvítá. To bylo hrozné, ta hloubková letadla. To byl rachot.“

  • 4
    Přehrát
    Pozastavit

    Nucené nasazení bratra Jana a jeho útěk a ukrývání

    (audio)
    délka: 00:41
    Download file
    Info

    „Nejstarší bratr byl nasazený na práci. Jestli byl v Německu, nevím, ale ke konci byl v nějaké továrně v Rakousku. Když už byl pětačtyřicátý rok, tak v zimě s kamarádem utekli, přišli domů. Až do koce války byli schovaní na půdě. Bylo to o život pro všechny. Kdyby se to vyzradilo, tak by na to rodiče určitě taky doplatili. S tím kamarádem tam přečkal do konce války. Ten kamarád se jmenoval Juránek.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Jeseník, 07.07.2020

    (audio)
    délka: 01:04:29
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
    Download file
    Info
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Když si představím, že naši rodiče zažívali dvě světové války a pak komunismus, tak co měli ze života

Anna Mertová v roce 2020
Anna Mertová v roce 2020
zdroj: Post Bellum
zdroj: Post Bellum
Stáhnout obrázek

Anna Mertová, rodným příjmením Hlávková, se narodila 14. března 1939 v Kuchařovicích. Početná dvanáctičlenná rodina v obci vlastnila hospodářství s 15 hektary polností. Za druhé světové války její nejstarší bratr Jan uprchl z nuceného nasazení a několik týdnů se pak ukrýval na půdě rodinného domu. Po únoru 1948 rodinu nutili ke vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD). Nasadili jim vysoké dodávky zemědělských komodit. Přesto ale odolávali. Do JZD vstoupili až v roce 1953 poté, co otec absolvoval celodenní výslech na StB ve Znojmě. Další bratr pamětnice Antonín Hlávka se rozhodl pro službu Bohu a vstoupil do řádu kapucínů v Olomouci, na což byla silně věřící rodina náležitě hrdá. Během tzv. Akce K ho ale v dubnu 1950 s dalšími řeholníky internovali v broumovském klášteře. Po návratu domů byl pak jako politicky nežádoucí poslán na „převýchovu“ do pomocných technických praporů (PTP), které režimu sloužily k získání levné pracovní síly. Anna po absolvování jedenáctiletky ve Znojmě (dnešní gymnázium) nastoupila v roce 1957 jako účetní ve zotavovně ROH (Revoluční odborové hnutí) v horské obci Ramzová na Jesenicku, kde pracovala pět let. Tam se také seznámila s budoucím manželem Stanislavem Mertou. Po svatbě v roce 1959 se přestěhovali do blízkých Nových Losin, kde se jim v letech 1962 až 1967 narodil syn Stanislav a dcery Marta a Jana. V roce 2020 stále bydlela v Nových Losinách.

Zobrazit celý příběh pamětníka (česky)
Fotografie (2)
Odkazy (0)