Marie Malcovská

* 1933  

  • „Ten rok byl jako nejkrušnější. Ale přeci jenom ten barák byl, to se dalo koupit celkem levně.“ „Dům stál devět tisíc. Dostali za ten dům v Rumunsku osm, pak něco přidali…“ „Ti Rumuni, když někdo si žádal, tak to vyplatili. Není to to, jak to mají ti z Podkarpatské Rusi. Já chodím na valné hromady, tam se hodně dohadují a chtějí proplatit majetek, který tam zůstal. Oni zůstali bez ničeho. To my to máme dávno vyřešeno.“ „Ale oni je vyhodili. My jsme šli dobrovolně, nám to zaplatili.“ „Dyť jo, teď to tak říkám, my jsme chtěli odejít. Nikdo nás nevyháněl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Chomutov, 03.05.2006

    (audio)
    délka: 01:44:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Sudetské osudy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

S Rumuny nemáme nic společného...

Sestry v roce 1959.jpg (historic)
Marie Malcovská
zdroj: soukromý archiv

  Narodila se 23.11. 1933. Brzy po příchodu do Československa se provdala, rovněž za příslušníka skejušské komunity, a spolu s manželem v roce 1950 odešli za prací do Chomutova. Má dva syny. Sestry Kateřina Romaňáková a Marie Malcovská pocházejí ze sedmi sourozenců. Dětství strávily v obci Skejuša v Rumunsku, kam jejich předkové na konci 18. století přišli ze Slovenska. V srpnu 1949 spolu se sourozenci a rodiči opustily Skejušu a byly převezeny do Chebu. Odtud se dostaly do Troskotovic na jižní Moravě a později obě našly nový domov v Chomutově. Sestry Marťákovy, jak se jmenovaly za svobodna, v roce 1990 spoluzakládaly folklórní soubor Skejušan, s nímž vystupují po celé republice i v zahraničí. Pravidelně se souborem navštěvují také slovenskou obec Kamienku, odkud jejich skupina původně pochází, a rumunskou Skejušu, kde jejich předkové prožili 150 let a kde se obě sestry narodily. Jezdí rovněž na festivaly lemkovské kultury do Polska. V roce 1999 soubor získal laureát festivalu ve Strážnici za autentické zpracování rusínského folklóru. Příběh skupiny lidí, do níž obě sestry patří, ilustruje zcela neznámé osudy části obyvatel dnešních Sudet. Sestry Marťákovy reprezentují velice specifickou skupinu Lemků či Lemkovců (ne zcela přesně bývají řazeni k Rusínům), kteří se z východního Slovenska dostali přes Rumunsko až do českého pohraničí. Pozoruhodná je na jejich příběhu zejména soudržnost skupiny, k níž patří. Tedy soudržnost lidí, kteří již přes 200 let žijí mimo svůj původní domov, kteří se však k tomuto domovu a ke své komunitě stále hlásí.