Edeltrude Landová

* 1913  †︎ 2010

  • „Já jsem jela sama, už po delší době. Jednak se to muselo vyjednávat a nebylo tak jednoduché se rozhodnout. Jela jsem do té nemocnice. A bylo předepsáno, co si musíme přivézt. Počítali s tím, že tam zůstaneme pár let. Ty platy by nebyly ani na pár punčoch. Tak jsme si měly vzít dva tucty punčoch, a co já vím, co ještě... Všechno nám to napsali. Musely jsme to mít. Ručně šité boty, dva tucty punčoch a nevím, kolik prádla. To všechno bylo spočítané. Ta nemocnice byla tak přesná, že jsem si to v životě neuměla představit, že to je možné. Ale byla dobrá. Naše nemocnice se nedají s tou anglickou, ve které jsem byla, porovnat. To město mělo 500 tisíc obyvatel a byly tam dvě nemocnice. Jedna byla privátní, ta byla lehčí, a já jsem byla v té druhé. V té jsem se učila a byla velmi přísná. A já jsem dodnes ráda, že jsem ji měla, protože byla báječná.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 24.06.2004

    (audio)
    délka: 53:48
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Utekla jsem před Hitlerem do Anglie, rodiče zahynuli v koncentráku

Edeltrude Landová se narodila 5. července 1913 v Ostravě do rodiny s židovskými kořeny. Její otec byl elektrotechnik, maminka byla převážně v domácnosti, přivydělávala si jako švadlena. Měla o devět let starší sestru, která se narodila v Americe, když tam rodiče pobývali. Doma nedrželi žádné židovské náboženské tradice. Otec se hlásil k sociálním demokratům. Doma se mluvilo německy, v dětství Edeltrude česky neuměla. Po vzniku Československa se rodina přestěhovala na Slovensko, protože tam otec dostal pracovní nabídku. Do první třídy obecné školy nastoupila v Trnavě, maturovala na soukromé obchodní škole a poté pracovala v podniku v administrativě. Těsně před druhou světovou válkou jako jediná z rodiny vycestovala do Anglie na studijně-pracovní pobyt. V Sheffieldu vystudovala tříletou zdravotnickou školu a poté až do konce války působila v československé vojenské nemocnici v Londýně. Před skončením války se v Anglii provdala za Čechoslováka židovského původu, který na konci války organizoval repatriace československých občanů zpět do vlasti. Její rodiče zahynuli v koncentračním táboře, po válce se shledala se svou sestrou. Pracovala jako zdravotní sestra, například v nemocnici Bulovka. Poslední roky žila v Domově Sue Ryder. Zemřela 25. března 2010.