Jednu vzpomínku z dětství jsem toužil zopakovat: Shledání s otcem
Stáhnout obrázek
Kare Kuc se narodil 15. května 1939 v Požděnicích u Zelowa v Polsku. Jeho maminka Lydie byla Češka z rodu Josefa Reicherta, který přišel do Polska v 19. století. Karlův otec Robert Kuc (v Polsku se zapisoval jako Kutz, později uváděn jako Kuc) pocházel z německé rodiny žijící v Zelowě. Rodina byla věřící, hlásila se k baptistické církvi. Doma mluvili jen česky. Na začátku války otec přesvědčil matku ve snaze rodinu ochránit, aby podepsala tzv. Deutsche Wolksliste (německou příslušnost). Robert Kuc musel v roce 1942 narukovat do wehrmachtu. Byl těžce raněn, přežil, ale domů se už nevrátil. Lydie Kucová se syny na konci války prchla před tvrdými protiněmeckými represemi do Československa a s dalšími příbuznými z Polska se usadili v západním pohraničí, v Jankovicích, kde si na splátky pořídili hospodářství o 22 hektarech. V padesátých letech rodina čelila nátlakům ke vstupu do jednotného zemědělského družstva (JZD), nakonec se ale hospodářství vzdali a přestěhovali se do Brniště. Karel z politických důvodů nemohl studovat. Od 15 let pracoval v tírně lnu v Teplé. Později pracoval jako bagrista a zámečník, v roce 1959 narukoval na vojnu do Bratislavy. Zde u něj došlo k obrácení ve víře, které ho přivedlo až ke studiím na Teologické fakultě v Praze, kde se v letech 1963–1970 připravoval na dráhu kazatele. Navštěvoval Baptistický sbor v Praze Na Topolce. V roce 1969 se mu podařilo vyhledat svého otce žijícího v Anglii, který byl od války nezvěstný, a o tři roky později ho, s podlomeným zdravím, přivezl zpět ke své rodině do Československa, kde zemřel v roce 1977. Karel Kuc působil jako kazatel v Praze, Teplé, Chebu a na Litoměřicku. Během své kazatelské dráhy se potýkal se státním dohledem, kterému kazatelé podléhali. S manželkou Růženou se vzali v roce 1971 a vychovali spolu čtyři děti.
