Jaroslav Křížek

* 1949

  • „Prvního srpna jsem šel na vojnu a oni jednadvacátého přišli. Já byl na vojně v přijímači ve Staré Boleslavi, u raketového vojska. V neděli jsme hráli fotbal, bylo to myslím z úterý na středu. Nás vzbudili ve dvě nebo ve tři ráno, že je okupace. Velitel zavřel kasárna. Nevěděli jsme, co se děje, létaly letadla. A asi třetí den, že půjdeme na ně. Já byl vyplašený, brácha byl také na vojně 15 kilometrů vedle v Předměřicích. Rodiče asi měli strach. Samozřejmě jsme nebojovali. Velitele, že se tomu postavil a byl na špatné straně, za rok vyhodili. Nastoupil nový velitel a akorát si pamatuji, že tam jednou hráli Rusové volejbal s našimi vojáky. Nadávali jsme, když přijeli, ten třetí den byly úvahy, že by se šlo bojovat. Pak se psaly rezoluce.“

  • „Skončil jsem v Praze, do strany jsem řekl, že stejně nepůjdu. Šel jsem do státního statku, asi rok jsem pracoval na těžké mechanizaci. A oni taky chtěli, abych šel do strany. Ten, kdo vás přemluvil, dostal nějaké peníze za kandidáta. Měl jsem žádost na byt, protože jsem bydlel na hřišti v bytě správce. Tak mi napsali, abych přišel s vyplněnou přihláškou na výbor KSČ. Řekl jsem, že nehodlám vstupovat do strany, protože nejsem přesvědčený, že to dovedu. A nic se nestalo. A ještě jednou, asi v pětaosmdesátém, když jsem byl dělník těžké mechanizace, zemřel vedoucí zásobovacího střediska. Já byl schopný, tak mi to dali prozatímně. Šel za mnou vedoucí celozávodního výboru KSČ a ředitel: ‚Vstup, potřebujeme tě, dokud jsi dělník. Až budeš technický pracovník, tak tě nepotřebujeme.‘ Já povídám: ‚Jestli chcete, abych to dělal, tak mi to dejte. Jestli nechcete, tak nechcete. Já do strany nevstoupím.‘ A nechali mě to dělat stejně.“

  • „Otec měl asi čtyři nebo pět hektarů, když zkonfiskovali dvůr i s poli, bylo tam asi 20 hektarů, které obdělával také. Původního majitele zkonfiskovali. Otec tam pracoval asi šest let. Pak přišlo slučování, zakládání JZD, tady státního statku. Přinutili ho, aby to opustil. Měl zrovna zaseto, nechal tam dobytek a stroje. Já to tedy znám jen z vyprávění. Starší generace to tolik neprobírala s dětmi, spíš si to nechávali pro sebe. Jen vím, že maminka brečela, když jim to zabrali. Ale otec nezapškl, bavilo ho zemědělství. Když potom ve vedlejší vesnici vystěhovali všechny statkáře, tam bylo 300 hektarů k obdělání, viděli, že je schopný, že si dokázal poradit, tak ho udělali vedoucím střediska, kde byl až do důchodu.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Zeleneč, 09.09.2021

    (audio)
    délka: 02:11:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Třikrát odmítl vstoupit do strany, peníze ROH předal studentům

Jaroslav Křížek na chmelové brigádě v roce 1964, kdy končil základní školu
Jaroslav Křížek na chmelové brigádě v roce 1964, kdy končil základní školu
zdroj: Archiv pamětníka

Jaroslav Křížek se narodil 15. prosince 1949 v Zelenči. Jeho otec se stal v roce 1947 národním správcem rodinného i zkonfiskovaného hospodářství, začátkem 50. let ho však rodina musela opustit a přestěhovat do státního statku ve Svémyslicích. Od dětství pomáhal rodičům se zemědělskými pracemi a hrál fotbal. V letech 1964–1968 studoval střední zemědělskou školu v Brandýse nad Labem. Krátce nato ho odvedli na vojnu, k posádce raketového vojska ve Staré Boleslavi. Tam také zažil srpnovou okupaci vojsky Varšavské smlouvy, jíž se chtěl velitel posádky bránit. Za veřejnou oslavu vítězství nad sovětskými hokejisty na jaře roku 1969 nesměli vojáci tři měsíce z kasáren. V roce 1971 se oženil a krátce poté odmítl poprvé vstoupit do KSČ. Stejně se rozhodl o něco později, když pracoval pro státní statek ve Svémyslicích. A do třetice odmítl vstoupit do strany v polovině 80. let, když se z něj stal vedoucí zásobování. V říjnu roku 1988 se v Praze zúčastnil protirežimní demonstrace při výročí vzniku Československa. Podporoval Občanské fórum a peníze podnikového ROH věnoval stávkujícím studentům. V roce 1992 se s otcem a bratry vrátil k soukromému zemědělství. V roce 2021 žil stále v Zelenči.