Kontaktoval ji kamarád Karel Vrbický, tehdy ve službách francouzské rozvědky
Stáhnout obrázek
Drahomíra Krčková, za svobodna Komárková, se narodila 26. března 1929 v Brně-Židenicích. Otec Alois byl velkoobchodníkem na jatkách, matka v domácnosti. Měla o šestnáct let mladšího bratra. Po ukončení základní školy a studiu hry na klavír na brněnské konzervatoři začala pracovat v kanceláři n. p. Masna. Od roku 1945 byla členkou národně socialistické mládeže a v roce 1946 se aktivně zapojila do šíření předvolební propagace národních socialistů. Po únoru 1948 otcův velkoobchod znárodnili, rodina žila z úspor, než otec našel zaměstnání dělníka na jatkách. Svízelná rodinná situace ale i zákaz národně socialistické mládeže ji ovlivnily v rozhodnutí zapojit se do protikomunistických aktivit. Když ji ze západní emigrace kontaktoval kamarád Karel Vrbický, tehdy ve službách francouzské rozvědky, začala vyslaným agentům předávat různé informace, například o vrtech na moravských naftových polích. Skrze nastrčeného agenta StB byla odhalena a zatčena 7. června 1950 přímo v zaměstnání. Odvezli ji do vazby v brněnské Orlí ulici. Na tvrdé výslechy ji převáželi do Příční ulice. Během výslechů přišla o dva přední zuby, mlátili ji pendrekem přes obnažená chodidla, do cely k ní nastrčili udavačku. Dalšího půl roku vazby strávila ve věznici na Cejlu, kde pletla manžety pro luxusní obchod Darex, předchůdce pozdějšího Tuzexu. Dne 9. dubna 1951 Drahomíru Krčkovou odsoudil Státní soud v Brně za špionáž a nepovolený styk se zahraničím k trestu odnětí svobody na 12 let. U soudu spolu s ní stanuli další tři členové tzv. Vrbického skupiny. Krčková prošla věznicemi ve Staré Roli, kde pracovala v porcelánce, v Poděbradech ve sklárnách a v Pardubicích jako švadlena. V roce 1953 jí zemřela matka, avšak účast na pohřbu Drahomíře nepovolili. Svobody se dočkala až po uplynutí poloviny trestu 27. července 1956, a to na základě opakovaných žádostí otce. Po návratu z vězení dlouho nemohla najít práci. Nakonec uspěla u brněnských dopravních podniků, kde ji zaměstnali jako průvodčí autobusu. V roce 1960 se provdala za Radka Krčka, známého z doby před zatčením, rovněž bývalého politického vězně. Narodila se jim tělesně postižená dcera, takže Drahomíra Krčková se již nevrátila do zaměstnání. Po pádu komunismu získala ocenění účastníka protikomunistického odboje.
