Šošana Kohn roz. Weinberger

* 1924  

  • „Tys chtěla do Palestiny?“ – „Já jsem chtěla. Proč jsem chtěla? Poněvadž jsem se tak vychovávala, sebe i jiné. Byla jsem velice dobrá holka. Přišla bych sem, ale později. Přišly velice špatné časy, ale moji rodiče byli chachamim, moudří, že mě sem poslali. To bylo velice těžké.“ – „Jak to probíhalo?“ – „Dostali jsme certifikát, tedy jen já jsem dostala, protože jsem byla činná s dětmi, aktivistka, protože jsem pracovala s dětmi.“

  • „Byli jsme v Praze. Tam jel jenom tatíček, maminka řekla, že nemůže se mnou jít. Jen tatíček byl se mnou. Myslela jsem si, že jsem mladá, ale že jim pomůžu, aby sem do Izraele přijeli. Nevěděla jsem, že je už neuvidím. To bylo těžké. Protože jsem zůstala jenom já. Oni zůstali tam a hned po válce jsem poslala telegram, co je s nimi.“

  • „Jak jsi po válce zjistila, co bylo? Přemýšlela jsi, jestli se vrátit?“ – „Ne. Protože já jsem vždycky byla pro odjezd sem, já bych byla přišla, pokud ne dnes, tak zítra. Plakala jsem mnoho, protože nebyli rodiče. Nemyslela jsem si, že je už neuvidím. Bylo velmi těžké od nich odjet a nevidět je. Napsali mi, abych se nestarala, zítra jedeme do nového města. To město bylo Osvětim, Auschwitz.“ – „Jak jsi to zjistila po válce?“ – „Věděla jsem, že přišel jeden můj kamarád a jeho strýček se vrátil, tak jsem mu napsala. On mi napsal, že už nejsou, že nemám nikoho, nikoho, nikoho.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Kfar Saba, Izrael, 05.03.2018

    (audio)
    délka: 46:38
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Nenapadlo mě, že rodiče už neuvidím

Shoshana Kohn (Ina Weinbergerová). Kfar Saba, březen 2018.
Shoshana Kohn (Ina Weinbergerová). Kfar Saba, březen 2018.
zdroj: foto Jitka Radkovičová

Šošana Kohn se narodila 12. března 1924 jako Ina Weinbergerová v Olomouci, vyrůstala ovšem v Holešově. Oba její rodiče byli ze židovských rodin a celá rodina inklinovala k sionismu. Pamětnice byla členkou sdružení Makabi ha-cair a později vedla skupinu jako madricha (vedoucí). V roce 1939 získala jako jediná z rodiny certifikát k vystěhování do Palestiny, kam v březnu téhož roku jako patnáctiletá se skupinou mládeže odjela. Žila v kibucu Degania, Kfar ha-choreš, Nahalal a Macuva, pracovala jako vedoucí drůbežárny a zásobování. V roce 1944 se vdala za Pavla Kohna a vychovali spolu tři děti. Její rodiče a většina příbuzných zahynuli během holocaustu. Šošana Kohn žije v Kfar Saba v Izraeli.