Venuše Koblasová

* 1940

  • „Začli tady bombardovat Litvínov a Most, tak honem, honem, celej Markvarec šel na vršek a viděl, jak letadla pouštěj bomby a jak to hoří. Některý letadla začly hořet, jak je sestřelovali. Tak jsme viděli, jak to jedno letadlo začlo hořet a letělo směrem na Markvarec a tam asi tak kilák spadlo do lesa. Tak celá vesnice utíkala tam, jestli něco zachrání, ale nedalo se nic zachránit. Letadlo se zabořilo do země a on tam ten pilot uhořel.“

  • „Co jsme měli, jsme měli tak nějak pro svou potřebu. Ale vím, že maminka jezdila třeba do Mostu pro mák. Přivezla mák. A teď šťára. Tak rychle, rychle, kam to schovat. To nebylo moc, tak půl kila. Tak maminku nic jinýho nenapadlo, tak to hodila do kamen, aby to spálila. Oni udělali prohlídku, všechno prolezli odshora dolů, všechno ti vyrachali, ale nic nenašli. A když odcházeli, tak ten mladší zůstal vzadu a říká: ‚To jste nemuseli, ten mák spalovat...‘“

  • „To už byl hnedle konec války, tak strejda Vláďa byl v Německu totálně nasazenej na práci. A když se blížili Rusové k nám, tak oni ještě s bratrem statkáře utekli spolu. Přišla veliká kontrola k nám, že jak se nepřihlásí na tu správu, tak nás odvedou a postřílejí nás. A shodou okolností za ty tři dny, co slibovali Němčouři, byl konec války.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    v Chomutově, 25.08.2016

    ()
    délka: 
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Politické události, to šlo mimo. Já jsem se starala o práci a o rodinu

Venuše Koblasová - dobové foto
Venuše Koblasová - dobové foto
zdroj: Archiv pamětníka

Venuše Koblasová, dívčím jménem Černá, se narodila 16. července 1940 v obci Markvarec v okrese Louny. Rodina Černých žila ve vesnici po generace. Maminka Anna se po smrti svého muže do rodné obce vrátila a děti se snažila uživit prací u sedláka Lorence. Ten obhospodařoval také rodinný záhumenek a zásoboval rodinu jídlem i v době největší válečné bídy. Konce války se však nedožil, při domovní prohlídce byl zadržen a popraven na Pankráci. Domovní prohlídku zažila i rodina Černých. Venuše Koblasová si ale z války pamatuje hlavně sestřelení letadla, které bombardovalo Litvínov a zřítilo se nedaleko Markvarce. Její strýc byl totálně nasazený. Jeho útěk z říše ke konci války ohrozil život celé rodiny, naštěstí však přišel květen 1945 a s ním i záchrana. Pamětnice navštěvovala obecnou školu v Hřivicích a poté měšťanskou školu v Lounech. Po druhé světové válce začala rodina v malém hospodařit a v padesátých letech se přestěhovala do Chomutova, kde Venuše Koblasová po práci ve šroubárně a v koloniálu zakotvila v oboru geodezie. Se svým mužem Josefem vychovala pět dětí. Většinu svého pracovního i soukromého života prožila v Chomutově. Aktivně se podílela na řadě místních urbanistických změn.