Po zákazu Junáka v Jilemnici s kamarády založili ilegální skupinu
Stáhnout obrázek
Jan Kazda se narodil 13. července 1931 v obci Horky u Staré Paky. Otec pracoval jako železničář, matka pečovala o domácnost. Měl o pět let staršího bratra. Válku jejich rodina prožila bez větších problémů. V Nové Pace, kam se přistěhovali roku 1935, zažil transport židovské komunity, příchod německých uprchlíků před Rudou armádou ze Slezska a z Maďarska i přesuny ruských válečných zajatců. Od roku 1946 se Jan Kazda učil v Jilemnici obchodním příručím a intenzivně se zapojil do skautského hnutí. Po komunistickém zákazu Junáka se s kamarády nadále scházeli, založili ilegální desetičlennou skupinu. V roce 1952 se čtyři členové skupiny pokusili emigrovat s pomocí malého letadla, avšak kvůli udání byli pozatýkáni. Ostatní příslušníky skautské skupiny Státní bezpečnost pozavírala až o několik let později. Kazda po škole nastoupil do uhelných dolů v Litvínově. V roce 1952 narukoval na vojnu. Tam si pro něj 5. června 1954, pár měsíců před jeho návratem do civilu, přišla StB. Vyslýchán byl bez použití násilí v Liberci a později v Pardubicích. Vyšetřovatelé se skauty snažili propojit s ilegální skupinou z Orlických hor, s níž měli údajně spolupracovat. Kazdu obvinili z toho, že sehnal dvě lampy do vysílačky a že předal vzkaz údajnému agentu chodci. Přelíčení se uskutečnilo 10. ledna 1955 v Praze u Nejvyššího vojenského soudu. Za velezradu a špionáž dostali členové skupiny tresty v rozmezí od tří do osmnácti let. Jan Kazda byl odsouzen k čtyřem rokům odnětí svobody a propadnutí veškerého majetku. Začátek trestu si odpykal na Pankráci, kde lepil papírové státní vlaječky. Poté byl převezen na Jáchymovsko, kde v táboře Eliáš těžil uranovou rudu. Zažil pokus spoluvězňů o útěk, avšak všechny až na jednoho pochytali. V červenci 1956 byl podmíněně propuštěn. Po návratu se oženil a založil rodinu. Pracoval jako údržbář v podniku Regula, poté v podniku Helveta. Obě děti měly kvůli kádrovému posudku svého otce problémy s přijetím na střední školu. Během politického uvolnění v roce 1968 Jan Kazda v Nové Pace obnovil Junáka. Skautské činnosti zanechal v roce 1970 po opětovném zákazu a nucení členů ke vstupu do Pionýra. Po roce 1989 se druhý pokus o oživení Junáka v Nové Pace zdařil a Jan Kazda se skautingu věnoval až do vysokého věku. Po pádu komunismu byl oceněn jako účastník protikomunistického odboje.
