Josef Jonáš

* 1942

  • „Byla socializace vesnice a shodou okolností a nešťastnou náhodou byl zavřený dva roky v Ostrově u Jáchymova. Shodou okolností tam měl trochu štěstí, že měl vedoucího pana Prudkého tady z vedlejší vesnice z Valchy, který byl dobrý člověk, a tak mu dával lehčí práci, spravoval kolejky. I mu donesl nějaké jídlo. Takže tatínek to ve zdraví přežil.“

  • „Mně tenkrát bylo jedenáct dvanáct let, tak jsme s maminkou a se sestrou Zdenou hospodařili. Byly to těžké chvíle. Ve dvanácti letech jezdit s koňmi… nemohl jsem na ně dosáhnout. Stoupl jsem si na stoličku, česal jsem je. Společně jsme zapřáhli a obdělávali pole, na kterých jsme hospodařili, a mohli plnit předepsané dodávky. Měli jsme v celku mladé koníky a měl jsem je rád, tak jsem je dobře krmil. Oni mně to někdy vrátili, začali mně utíkat. Nemohl jsem je udržet, tak mě táhli po břiše, až jsem plakal. Ale ve zdraví jsme to všechno přežili.“

  • „Oni tam tloukli, maminka šla otevřít. Bylo to v neděli, brzy ráno – půl sedmé, sedm hodin. Tři v koženáči přišli k nám a chtěli tatínka. Mě zahnali. Měli jsme tam sekníc, tak tam byla jenom maminka a tatínek. Nejstarší sestra byla pryč v Krnově a starší sestra asi poklízela dobytek, tatínek něco chystal. A že musí jet s nimi, že něco provedl. A ještě mně pak řekl: ‚Pepo, tady máš dvě koruny, zajdi mně pro cigarety.‘ Tak jsem mu tam šel, ke Krahujcom. A on už byl před vraty, tak jsem mu je dal do ruky, on mě pohladil, a tím pádem jsem ho dva roky neviděl. To byly takové poslední chvilky, co si pamatuji.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Křtěnov, 13.01.2022

    (audio)
    délka: 02:52:56
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
  • 2

    Křtěnov, 09.08.2022

    (audio)
    délka: 35:22
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Násilná kolektivizace v praxi. Otec mě pohladil a rok jsem ho neviděl

Josef Jonáš na vojně, Louny, mezi lety 1962–1964
Josef Jonáš na vojně, Louny, mezi lety 1962–1964
zdroj: Archiv pamětníka

Josef Jonáš se narodil 12. března 1942 v Křtěnově u Olešnice do rodiny středních zemědělců. Rodiče Josef a Aloisie vlastnili okolo deseti hektarů zemědělské půdy. V roce 1953 došlo na Olešnicku v rámci násilné kolektivizace k rozsáhlému zatýkání. Mezi zatčenými byl i otec pamětníka, soud jej odsoudil ke dvěma letům v pracovním táboře Vykmanov u Jáchymova. Po roce jej propustili, aby založil jednotné zemědělské družstvo (JZD) Křtěnov, to se mu ale nepovedlo. Mezitím musel Josef Jonáš s matkou a sestrou zastat práci na statku a zvládnout plnit dodávky. V roce 1959 vstoupila rodina do nově vzniklého JZD. Po základní škole chodil dva roky na střední zemědělskou školu, poté nastoupil do JZD Křtěnov. Kvůli špatné finanční situaci z družstva odešel do jiného zaměstnání. V roce 1962 nastoupil na vojnu do Loun. Krátce po vojně se vrátil opět do JZD Křtěnov. V roce 1965 se oženil se Zdenou Bělehradskou. Měli společně tři děti – dva syny a dceru. V šedesátých letech požádal neúspěšně o rehabilitaci otce. Rehabilitace proběhla až v 90. letech. Po revoluci založil se společníky soukromý zemědělský podnik. V roce 2022 žil se svojí ženou ve Křtěnově.