Každé nové místo jsem si musela zasloužit
Stáhnout obrázek
Radmila Janíčková, rozená Pavlíková, se narodila v roce 1930 v Brně do zámožné rodiny brněnského podnikatele Pavlíka. Otec byl jedním ze zakladatelů úspěšné brněnské firmy Markofon. Za druhé světové války studovala osmileté gymnázium. Byla odhodlaná stát se lékařkou už od dětství. Po převzetí moci komunisty v roce 1948 došlo k znárodnění firmy Markofon a i rodina Pavlíkova přišla o veškerý majetek. I přes špatný kádrový posudek se jí podařilo dostat na medicínu a vystudovat. První pracovní umístěnku dostala na Slovensko blízko hranic a rodného Brna. Začala na oddělení gynekologicko-porodnickém a v oboru už zůstala téměř po celou profesní kariéru. Po svatbě s Josefem Janíčkem a narození první dcery se snažila sehnat práci v Brně. Přes známou získala práci v kojeneckém ústavu. Později se s manželem odstěhovali do Prahy. S pomocí profesora z vysoké školy získala přímluvu u generála Františka Engela a práci v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). V té době bylo v ÚVN i gynekologicko-porodnické oddělení pro manželky vojáků. Později pracovala ve stejném oboru i na klinice na ostrově Štvanice nebo na Bulovce. V mezičase strávila nedobrovolně i několik let jako soudní lékařka. Do důchodu odešla v roce 1990, ale vydržela v něm jen krátce a dalších 15 let se věnovala gynekologii v tanvaldské ambulanci. Radmila Janíčková žila v roce 2024 v Praze a i v pokročilém věku byla velmi vitální a stále se zajímala o svět kolem sebe, nadále se také vzdělávala.