Jan Hrach

* 1928

  • „Každá redakce nebo každej, já nevím, úsek v televizi měl svého cenzora. Cenzor byl člověk, ke kterýmu musely všechny věci přijít, a on na ně musel dát razítko, že to přečetl a že tam není nic proti komunistům. Protože komunisti se báli každýho náznaku. Třebas když se chodilo na Suchýho, tak on měl spoustu fórů, který byly proti komunistům. No a v televizi se na tohle hrozně dbalo.“

  • „Nejdřív se zastavím u jména Emanuel Moravec. To byl za první republiky, kdy vládnul Masaryk a Beneš, tak Moravec byl plukovník generálního štábu naší armády české. Kterej, když přišli Němci... byl to komentátor, vojensko-politický komentátor. A byl proti Němcům celou dobu. Když přišli Němci, tak sám řekl: ‚Svázal jsem všechny svoje protiněmecký věci do rance, šel jsem k nim a řekl jsem, kdo jsem – to oni věděli dobře, páč ho sledovali – a nabídnul jsem jim spolupráci.‘ A Němci ho vzali. Takže Moravec byl, já to musím říct velice přesným pojmem, největší svině českého národa, která prostě nejenom že lezla Němcům do zadku, to je málo. Moravec chtěl právě, i aby děti šly do toho Kuratoria.“

  • „Pokud jde o učebnice, tak to začalo tím, že jsme museli přinést všechny učebnice a všude se vymazávalo slovo Československo, Tomáš Garrique Masaryk... Prostě všechny věci, který se Němcům nelíbily, tak se vymazaly. Tuší černou jsme to museli dělat. To jsme dělali několik dnů, všechny ty učebnice. Aby tam nebylo nic, co by bylo proti Němcům.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 06.12.2018

    (audio)
    délka: 01:00:50
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Počítali jsme s tím, že budeme vysílat poslední slova

Portrét
Portrét
zdroj: archiv pamětníka

Jan Hrach se narodil 13. července 1928 v Praze. Jako dítě se s otcem setkal s T. G. Masarykem. Jako školní dítě vnímal zjitřenou atmosféru v době mnichovské krize. Za války se stal členem Dismanova rozhlasového dětského souboru, kde se zároveň zapojil do protinacistického odboje – s kamarády fungovali jako spojky, členové sboru také tajně natáčeli protinacistické skeče. Zapojil se i do dění Pražského povstání, se zbraní v ruce obléhali vinohradskou sokolovnu po dobu, kdy ji obsadili němečtí ozbrojenci. Vystudoval ekonomii a v roce 1956 se stal zaměstnancem Československé televize, kde působil jako redaktor Televizních novin zaměřený na zemědělství. Jeho televizní kariéru ukončila okupace Československa v srpnu 1968. Se dvěma kolegy se ukrýval v Brdech, kde mělo být ilegální televizní studio. K vysílání nikdy nedošlo, ale protiokupační postoj odnesl vyhazovem z televize. Nějaký čas se pak živil jako uklízeč a později jako právník.