Milan Hrabal

* 1954

  • „Doteky, neboli Poetické studio Varnsdorf – takto začalo naše přátelství s již několikrát zmíněným Edou Vébrem, který byl v mládí recitátorem, a jednou za mnou přišel s nápadem, co kdybychom začali dělat večery poezie. Našel si mě jako místního básníka, věděl, že občas něco recituju, zkusil to a vyšlo mu to. Podařilo se nám tenkrát domluvit s Velveta klubem, což byl závodní klub podniku Velveta, kde vedení bylo trošku liberálnější. Dohodli jsme se, že bychom mohli jednou za čas dělat poetické večery v tamní vinárně. Podobalo se to kavárně Viola, ale šlo o trochu jiný prostor. Název Doteky tomu dal učitel Jiří Růžička, který přišel na to, že když děláme večer, kde je poezie, nějaký hudebník a nějaký malíř, tak se dotýkají umělecké žánry. Takhle vznikl název. Byl to večer, kde byla poezie, hudba – autor tam byl vždy přítomný – a výstava, která byla na jeden večer, muselo se to potom uklidit. V té době, někdy od roku 1984, to bylo zvláštní tím, že šlo o kulturní pořady, které se významně lišily od běžné produkce. Netvrdím, že jsme produkovali underground, i když pravda je, že když jsme si pozvali Jiřího Dědečka nebo Mirka Kovaříka, tak už se stalo, že nás vypakovali pod záminkou, že jsme rozšlapali koberec.“

  • "Město Varnsdorf je vlastně obklopeno ze tří stran Německem, pouze na jih máme cestu volnou do Čech, abych to tak poeticky nebo lyricky řekl. Kolem celého Varnsdorfu byla oranice s oplocením, prostě hranice, tak jako jsou mezi zeměmi, které spolu nerady sousedí. V některých místech, kde domy sousedí, německé a české, tak tam byla oranice těsně za domy, ale například pod Špičákem a podobně, tam, kde byl les, tak ty hranice byly na českém území i 500 metrů uvnitř. V létě, na jeden den, na jedno dopoledne, se hranice otevíraly, vjezd přes hranici, a občané – nevím, jestli byli vybíráni, ale vím, že jsem tam s tátou byl na borůvkách. Takže to byl český les, ale vlastně už za těmi ploty."

  • „Mám konkrétní zážitek z roku 1968. K nám do Varnsdorfu žádná vojska nepřijela. Bydlíme v místě, kde téměř vidíme na zelenou hranici, která propojuje restauraci Hrádek se Špičákem. Bylo to oblíbené místo, kde se v určitých dobách přecházelo. Souvisí to s tím, že je zde nezalesněný prostor, a tam někde na svahu stála tehdy vojenská auta, lidově se jim říkalo kačeny. Byly to rozhlasové vozy s tlampači. Tehdy nám do Varnsdorfu pouštěli vysílání rádia Vltava. Ti, kdož si tu dobu pamatují, tak vědí, že Československý rozhlas v té době nevysílal, byl obsazený a redakce rozpuštěny. Existovalo ale toto vysílání, údajně vysílané z Berlína, a aby mohlo být vysíláno česky, tak dostal rozkaz jeden z hlasatelů lužickosrbského rozhlasu a češtinou, která měla německý akcent, říkal: ‚Vysílá rádio Vltava.‘ A pokračoval v sovětském diktovaném obsahu. To trvalo asi jeden, dva nebo tři dny.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Liberec, 04.01.2024

    (audio)
    délka: 02:08:43
    nahrávka pořízena v rámci projektu Paměť pohraničí
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Vyrůstal u oplocené hranice, pak ji svou prací i literární činností překračoval

Milan Hrabal, Liberec, 2024
Milan Hrabal, Liberec, 2024
zdroj: Natáčení

Milan Hrabal se narodil 10. ledna 1954 ve Varnsdorfu. Jeho rodiče sem přišli po válce za prací a za bydlením z jižních Čech. Během komunistických prověrek jeho otec vystoupil z KSČ, pamětník pak přišel o možnost dál studovat. Dokončil střední obchodní školu a pracoval jako ekonom. V 80. letech založil a vedl varnsdorfské poetické studio Doteky. Během sametové revoluce se podílel na organizaci stávkového výboru a zapojil se do aktivit Občanského fóra. Dlouho poté pracoval na městském úřadě jako vedoucí odboru školství a kultury. Z této pozice navazoval vztahy s někdejšími německými rodáky z Varnsdorfu. Věnoval se psaní poezie i prózy, překládal a popularizoval lužickosrbskou literaturu a kulturu. V roce 2024 žil ve Varnsdorfu. Příběh pamětníka jsme mohli zaznamenat díky podpoře z města Varnsdorf a Česko - německého fondu budoucnosti. Příběh pamětníka je také součástí česko-německého filmu Život na dohled hranice / Leben in Sichtweite der Grenze, který je ke zhlédnutí online na YouTube kanálu Paměť národa nebo na odkazu níže.