Jiřina Fořtová roz. Kondrová

* 1924  

  • „Můžu vám říct, že když mi bylo těch patnáct, to bylo v devětatřicátém roce, tak jsme šli s tatínkem, on šel do úřadu, já jsem šla do školy, a od Chotíkova přišli Němci. A můj otec se tam na té křižovatce zastavil s důstojníkem, on uměl perfektně německy, tak říkal, co tu děláte? A ten důstojník mu řekl, to vám slyším jako dneska, přišli jsme vás zachránit.“

  • „Naproti nám měl domek nějaký pan Šroubek, měl manželku a Američané se usídlili u nich v domku, jeden nebo dva. A ten jeden Američan ukazoval, říkal té paní, takhle jsme stříleli na Němce. A vyšla mu rána a zabila dceru nebo syna. Oni ho pak ti Američané zavřeli, že neměl takhle riskovat, ale co se s ním stalo potom, to nevím.“

  • Celé nahrávky
  • 3

    Plzeň, 22.03.2018

    (audio)
    délka: 01:58:59
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dneska se tleská jednou tomu, potom tomu, je na mladých, aby posoudili, co je dobře a co ne

Jiřina Fořtová 1933
Jiřina Fořtová 1933
zdroj: archiv pamětnice

Jiřina Fořtová, rozená Kondrová, přišla na svět 27. dubna 1924 v Duchcově. Otec Václav Kondr pracoval jako geometr, matka Magdaléna, rozená Šedivcová, byla v domácnosti. V roce 1929 se rodina přestěhovala do Plzně. Pamětnice pět let navštěvovala obecnou školu v Bolevci, pak chodila čtyři roky na dívčí reálné gymnázium v dnešní Veleslavínově ulici a tři roky na rodinnou školu v Plzni. V létě roku 1938 se zúčastnila X. všesokolského sletu v Praze. Dne 15. března 1939 byla spolu s tatínkem svědkem příjezdu německých vojsk do Plzně. Jejího bratra Miroslava v roce 1939 zatkli za účast na demonstraci spojené s pohřbem Jana Opletala a dva a půl roku byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Její bratranec prožil válku v koncentračním táboře Dachau. Zažila bombardování Plzně Spojenci 14. května 1943, kdy bomba spadla nedaleko jejich domu. Vzpomíná na osvobozování Plzně Američany. V zimě 1945 se přestěhovala do Nejdku, kde její muž Stanislav Fořt domlouval obchody se zahraničními nákupčími vlny, ona pracovala v česárnách a poté v Knize. Pamatuje si odsun Němců z pohraničí. V roce 1948 komunisté rodině zabavili pole a lesy. Do Plzně se vrátila v roce 1958. Zaměstnaná byla nejprve v Knize, poté ve Stavebních strojích a od roku 1968 ve Škodovce, kde pracovala až do roku 1993. V roce 1968 navštívila spolu s manželem přátele v Rakousku, kde viděla do očí bijící rozdíl v životě v totalitní vlasti a ve svobodné zemi. V roce 1977 jim komunisté bez náhrady zabavili a zbořili dům v Bolevci kvůli výstavbě tramvajové tratě na Košutku. Měla jednoho syna, dnes žije v domově seniorů Terasy v Plzni.