Válka naši rodinu navždy roztrhla. Němci byli levná pracovní síla
Stáhnout obrázek
Jindřich Essl se narodil 1. prosince 1939 v části obce Hořice (Vojslavech) na Šumavě do německé rodiny Johanna a Ludmily Esslových, rozené Jakubcové, pocházející ze smíšeného česko-německého manželství. Otec byl vyučený kovář, rodina však žila hlavně z šestihektarového hospodářství. V rodině měli osm dětí, jedna dcera zemřela krátce po narození. Po záboru pohraničí v září 1938 připadly Hořice Německu. Otec odmítal nacismus a nevstoupil do NSDAP, musel však v březnu 1944 ve svých padesáti letech narukovat do wehrmachtu; totéž postihlo i jeho nejstaršího syna Jana. Mladší syn Otto byl nasazen do Reichsarbeitsdienstu (RAD – Říšská pracovní služba). V srpnu 1942 tragicky zahynul Jindřichův bratr František. Po válce dopadly na Esslovy důsledky poválečné politiky vůči Němcům. Rozhodnutím z 29. června 1946 byli označeni za státně nespolehlivé, přišli o majetek a byli vystěhováni ze svého hospodářství. Roku 1948 byli odsunuti na nucené práce do Chvalešovic a od roku 1949 do Milenovic. V roce 1952 začali nový život v Českém Krumlově. Otec a bratři se po válce vrátit nemohli a zůstali navždy v Německu. Se zbytkem rodiny si psali, ale vzájemné návštěvy byly značně omezené. Jindřich Essl se vyučil v papírenské technologii, poté si dodělal maturitu. Od roku 1956 pracoval čtyřiačtyřicet let v papírnách ve Větřní. Do KSČ nikdy nevstoupil. S manželkou Janou si v sedmdesátých letech postavili dům v Českém Krumlově a společně vychovali dceru Janu a syna Jindřicha. V roce 2026 žil Jindřich Essl v Českém Krumlově.
