Helena Divoká

* 1934  

  • „To bylo kousek od drátů a za dráty ještě bylo vlastně naše území a tam byl rybník. Když se ten rybník lovil, tak to bylo obstoupené vojáky, prostě otevřený vrata, pustili je tam, a to bylo obstoupené vojáky, ti byli na metr od sebe, takhle ten rybník dokola. Aby náhodou někdo neodešel do Rakous.“

  • „Pamatujete si na volby po druhé světové válce, v šestačtyřicátém roce? Komentovali to nějak rodiče?“ – „Já nevím. Pamatuju, ale jen tak… vím, že byly dvoje lístky volební. Jedno jako kandidátka a jedno prázdný lístek. Samozřejmě že táta tu kandidátku volit nechtěl, tak tam asi dali ty prázdné lístky. A dodatečně se zjistilo, že na nich byla vymáčknutá čísla. Aby věděli, kdo tam ten bílý lístek dal. Ten bílý lístek by měl být založený v obecní kronice. Já nevím, je tam, nebo není?“

  • „Prvního Rusa, kterého jsme viděli, tak to bylo 10. května. Přijel na kole, no to víte, že to kolo někde ukradl. Přijel na kole, no celé… všichni lidi z chalup okolo něho, támhle. Mého tátu nejvíc zajímalo, jak tam fungují kolchozy. Protože ten měl takové tušení, že to k nám dospěje zrovna tak. Nakonec z toho byly JZD, no u nás JZD nebylo, u nás byly statky.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Hranice u Nových Hradů, 16.12.2020

    (audio)
    délka: 02:04:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Soudruzi chtěli mít velké lány

Helena Divoká (50. léta 20. století)
Helena Divoká (50. léta 20. století)
zdroj: Archiv pamětníka

Helena Divoká, rodným jménem Tikalská, se narodila 2. května 1934 v Hranicích u Nových Hradů, zhruba pět kilometrů od česko-rakouských hranic. Její rodiče provozovali rodinné hospodářství. Po mnichovské dohodě v roce 1938 připadla obec do Sudet a stala se součástí nacistické říše. Helena navštěvovala v Hranicích osmiletou jednotřídní školu a po jejím absolvování pomáhala rodičům na statku. Po bolševickém puči v roce 1948 čelil Helenin otec Václav Tikalský snahám o kolektivizaci. V roce 1954 se pamětnice provdala za Karla Divokého. Manžel pocházel z nedalekých Hrdlořez, kde soukromě hospodařil na gruntu zděděném po rodičích. I on čelil kolektivizačním snahám komunistů. Roku 1958 byl Karel Divoký ve vykonstruovaném procesu obviněn z krádeže, soud mu vyměřil podmíněný trest a jeho majetek propadl státu. Tikalští museli v roce 1961 předat pozemky a dobytek státním statkům. Až do svého odchodu do důchodu pracovala Helena jako dojička v kravíně. S manželem vychovali čtyři potomky. Po sametové revoluci získala rodina své majetky v restituci. V roce 2020 žila Helena Divoká ve svém rodném domě v Hranicích.