Tomáš Císařovský

* 1962  

  • „To tehdy, v osmdesátém sedmém nebo osmém, jsme s kamarády šli do hospody na Ladronce na Smíchově. Tam byl sjezd Charty a my tam byli. Můj kamarád si všiml oknem, že tam přijíždějí antony. Tehdy jsme oba byli na akademii. Strčil do mě, že skočíme oknem, aby na škole nebyly problémy. Tak jsme vyskočili oknem. Ale tam samozřejmě byli připravení a rovnou nás šoupli do těch antonů. To byl tehdy takový nejdelší a dost odporný moment, kdy oni skutečně neustále vytáčeli telefon na akademii, ale naštěstí se rektorovi nemohli dovolat. Říkali, že buďto jim řekneme, kdo nám o setkání řekl a co jsme tam vyváděli, nebo to hodně bude zajímat našeho rektora.“

  • „Témata jsme si nacházeli sami. Samozřejmě byly základy. Kresba figury, portrét, akt, zátiší, volné zátiší, volná kompozice. A do toho se dalo dát strašně moc. Ale v zásadě jsme byli v takové schizofrenní situaci, že jsem levou zadní plnil tyto úkoly, aby člověk prolezl a devadesát procent času si člověk šetřil, aby dělal to, co chce. To, co uznal za nutné. Protože v té době už sílily ozvuky uměleckého proudu, který šel západní Evropou a Amerikou. My tomu říkali nová vlna. To nás velmi oslovilo. Vlastně na základě toho jsme se sčuchli s kolegy a vytvořili nějaké generační jádro. Začali jsme hledat možnosti, jak se mezi sebou konfrontovat, ukazovat svoje práce a ukazovat je i jiným lidem, které by to mohlo zajímat.“

  • „A hlavní věc, fatálně existenční byla, že pokud člověk nejel v tom systému fondů a svazů, tak vlastně byl příživník. Neměl žádné razítko v občance. Tím pádem po první kontrole šel někam, nevím kam. Měl těžké problémy, musel se někde zaměstnat. Spousta lidí to řešila paralelním světem, měli kotelny, úklidy. Nicméně tento korupční systém fungoval dokonale. Devadesát procent lidí dělalo vše proto, aby v tom fondu, kvůli těm výhodám, byli integrovaní.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 25.10.2016

    (audio)
    délka: 01:56:21
    nahrávka pořízena v rámci projektu Osudy umělců v komunistickém Československu
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Naše generace měla štěstí, že prožila listopad 1989

cisarovsky old.jpg (historic)
Tomáš Císařovský
zdroj: autoři natáčení

Tomáš Císařovský se narodil 2. ledna 1962 v Praze. V roce 1982 dokončil obor tvarování dřeva a řezbářství na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1983 až 1988 studoval Akademii výtvarných umění. Oba jeho rodiče podepsali Chartu 77, takže měl od dětství jasně zafixován odpor ke komunistickému režimu. Svá díla představoval spolu s vrstevníky na neoficiálních přehlídkách mladého umění s názvem Konfrontace. Po roce 1989 se stal jedním z nejuznávanějších českých malířů. Vystavoval v řadě zemí. Mezi jeho nejdůležitější díla patří cyklus obrazů s názvem Z deníku dědy legionáře, který pojal jako splnění snu dědečka, který chtěl být malířem, ale místo toho bojoval v 1. světové válce. Známý se stal také jeho cyklus portrétů české šlechty s názvem Bez koní. Jeho dílo je zastoupeno v řadě veřejných i soukromých sbírek. Jeho ženou je malířka Erika Bornová, dcera uznávaného malíře Adolfa Borna.