Petr Bureš

* 1949  

  • „Moji prarodiče byli tady z Československa, jak z matčiny strany, tak z tátovy strany… Někde od Kladna, nějaký Motyčín a ty další už si teďka nepamatuju. Oba dědové byli horníci, a jelikož tu nebyla práce před první světovou válkou, tak šli za prací do Německa, do Porúří. Severní Porýní-Vestfálsko, to byla vlastně největší průmyslová oblast v Evropě, v té době. A tam pracovali. Tatínek se narodil už v Německu, 1908, maminka se narodila 1920 a ještě s námi žil strýc, to byl matčin bratr a ten se narodil 1918. Táta ten dělal po škole v zemědělství, po celou dobu u nějakých těch sedláků. Máma dělala služku u nějakých lidí v rodině. A ještě vlastně musela jeden rok odpracovat v zemědělství. To bylo za Hitlera povinnost, tak tam musela odpracovat jeden rok.“

  • Celé nahrávky
  • 2

    Plzeň, 09.08.2019

    (audio)
    délka: 01:55:51
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Všude rudý hvězdy. Ale člověk si na to zvykl a připadalo mu to jako normální

Petr Bureš
Petr Bureš
zdroj: archiv pamětníka

Petr Bureš se narodil 2. června 1949 v Chebu. První roky života ale prožil ve vesnici Libavá nedaleko Kynšperku. Dům získali jeho rodiče po odsunutých Němcích, poté co se sami přistěhovali z Německa a vrátili se do původní vlasti svých rodičů. Matka i otec pocházeli z hornických rodin, jejich otcové odešli před první světovou válkou za prací do německého Porýní-Vestfálska. V Německu zažili nejen nástup Hitlera, ale i druhou světovou válku. Otec i strýc museli narukovat do wehrmachtu a oba bojovali na východní frontě. Obě rodiny byly krátce po válce českými úřady osloveny, zdali by se nechtěly vrátit do Československa. Ke kladnému rozhodnutí přispěla vidina lepšího života v Čechách oproti poválečnému Německu, které se v té době nacházelo v zoufalé hospodářské situaci. Přesto to v Čechách zpočátku neměli lehké. Museli sebe i malého syna uživit pouze z toho, co si sami vypěstovali, a situace se ještě zhoršila počátkem 50. let, kdy se začala po vzoru sovětských kolchozů zakládat společná zemědělská družstva. Do družstva vstoupit odmítli. Následovaly povinné odvody, které nebyli schopni splnit. Kvůli neúnosné situaci se rodina v roce 1953 přestěhovala a rodiče se nakonec stali zaměstnanci státního statku. Petr Bureš po základní škole, kde se teprve začal učit česky, nastoupil na střední zemědělskou školu a v zemědělství pak pracoval po většinu svého života. Oženil se, později rozvedl. Nyní je v penzi a žije v Chotěšově v okrese Plzeň.