Helena Brabencová

* 1927

  • "Ještě došlo k takovému… bych řekla malému protestu, že jsme na den 28. října v tom roce 1939, že jsme nosili trikoloru. To jsme se nějak domluvili mezi sebou, škola, všichni, a tak to běželo. Vezmeme si trikoloru a překryjeme to černou páskou. Takže jsme měli přeloženou pásku, tedy stuhu, trikoloru a přes to jsme si přišili nebo připíchli černou pásku a s tím jsme šli po ulicích a do školy a kupodivu nás ani nikdo nezastavil, ani němečtí vojáci si nás nevšímali."

  • "V roce 1938 bylo výročí, 20. výročí založení naší republiky, a to byla zase veliká oslava. A to tak, že tehdy, no, to už bylo po smrti prezidenta Masaryka, protože byl nový prezident Eduard Beneš. A my jsme šly, školy – ale to bylo celopražské. Šly školy průvodem, každá škola zvlášť, a šli jsme až na to Hradčanské náměstí. Hlavní bránou a tam na nádvoří stál prezident Beneš a my jsme samozřejmě mávali, volali a prostě jsme byli celí šťastní, že ho tam můžeme pozdravit. No, bohužel to už netrvalo dlouho, to už byl rok 1938 a pak přišel rok 1939."

  • "Památná sobota to byla. My jsme totiž v sobotu vždycky doma pekli vdolky. Mouku jsme dostávali od tety z Moravy, vždycky poslala balíček. Do toho balíčku, to byla takováhle krabice, do toho dala pytlík s moukou, to bylo tedy ceněné nad zlato a doslova s rizikem života. Protože ten, kdo tu mouku mlel, mlynář na Moravě v té naší rodinné obci, ten riskoval život. Protože mlít se nesmělo, to bylo pod trestem smrti, prase se zabít nesmělo - pod trestem smrti. To všechno se nosilo v noci po humnech."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 23.10.2015

    (audio)
    délka: 02:30:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

AI asistent Paměti národa
Probádá tisíce příběhů pamětníků

Objevte nový způsob, jak používat Archiv Paměti národa. Ptejte se na témata, události, místa nebo zkušenosti, které vás zajímají. AI asistent prohledává přepisy rozhovorů s více než 30 000 hodin nahrávek rozhovorů a vyhledává relevantní vzpomínky napříč archivem. Nemusíte znát jméno pamětníka ani vědět, kde hledat. Stačí položit otázku vlastními slovy.

Položte otázku
beta

Když ředitel oznámil, že byl podniknut atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, v duchu jsme se zaradovali

Helena Brabencová
Helena Brabencová
zdroj: Tým studentů ZŠ náměstí Svobody, Praha 6

Helena Brabencová se narodila 26. dubna 1927 v pražských Strašnicích v rodině strojvedoucího. Ve Strašnicích také chodila do obecné školy. Pamatuje si na pohřeb prezidenta Masaryka a později oslavy 20. výročí vzniku Československa, během obou těchto událostí byla na Pražském hradě. Během protektorátu studovala nejprve na dívčím gymnáziu řádu sv. Voršily na Vinohradech a po jeho uzavření přešla na gymnázium ve Vršovicích. Z doby protektorátu si pamatuje nálety na Prahu a ukrývání ve školním krytu, vzpomíná na stísněnou atmosféru po nástupu Reinharda Heydricha a zhoršení poměrů po atentátu. Rodina aktivně sledovala válečné dění a poslouchala zahraniční rozhlas, ačkoliv to bylo zakázáno. Po skončení války úspěšně odmaturovala a nastoupila ke studiu na Právnické fakultě UK, kde poznala i svého budoucího manžela. Vzpomíná na postupné zhoršení poměrů na fakultě a nahrazování zkušených vyučujících komunistickými kádry. Po dokončení studií pracovala v administrativě v podniku Československá plavba labská (později labsko-oderská) a po mateřské dovolené pracovala v právním oddělení při výstavbě nových družstevních bytů v Praze (sídliště v Krči a Petřiny). V roce 2015 žila pamětnice v Praze-Bubenči.