Jan Berger

* 1955

  • "Z policie mě hned odvezli na záchytku. Tam mě odvezli a tam jsem se vlastně do druhého dne do rána vyspal. S advokátem ‚vysoudili‘, že musím jít na Ruzyň, že jsem nebezpečný. Odvezli mě samozřejmě do Ruzyně. Tak tam jsem strávil nějakých 35 dnů. Docela to bylo ostré. Akorát jediné, co mě tenkrát potěšilo, že nakonec byl večer, klid a najednou někdo z oken zařval: ‚Je tady Honza Berger!‘ A najednou celá věznice skandovala: ‚Honza Berger!‘ Tak to mě tak trošku potěšilo."

  • "To nebylo jednoduché, to nebylo vůbec jednoduché, protože ten Widzew Łódź měl tenkrát také vynikající mančaft a musím říct, že jsme tenkrát postoupili... Také si myslím, že jsme oba dva hráli výborný fotbal a tam šlo jen o branky, jak to dopadne. A pak jsme dostali Watford, mám takový pocit. To bylo krásné období, kdy Watford vedl Elton John. To bylo něco úžasného, když potom přišel do kabiny, podával nám ruku a každému dal podepsanou desku. Takže to jsou takové krásné zážitky. Byl majitelem klubu, takže to musím říct... Watford jsme vyřadili, ten jsme smetli."

  • „Nevím, jestli to bylo tímhletím dané, jestli si mě vytipovali už o něco dříve, to nevím. Řekl bych, že to bylo asi po těch dvou zápasech nebo po jednom zápasu, kdy jsme je porazili 3:2. Museli mě ještě vidět někde jinde, protože to není možné, aby vás viděli jen jednou a hned vás ‚udělali‘, to je blbost. Museli mít určitě nějaké scouty, kteří to sledují…“ – „Jak to fungovalo? To vám řekli osobně? Nebo to šlo přes Pragosport?“ – „Co myslíte?“ – „Ta nabídka Realu.“ – „Ne, ne, to bylo právě v tom Madridu. My jsme tam seděli s tím ‚Čecho-Španělem‘, který mi to překládal. Tenkrát jsem řekl, že to prostě nemůžu udělat, že by se mi možná mstili na rodině a tyhlety věci. A oni mi řekli, že by to přetáhli přes Červený kříž, ale víte, jak je to – člověk tomu nevěří a navíc ještě rok byste nehrál. Jako Knoflíček s Kubíkem, chudáci – ti utekli čtyři měsíce před revolucí.“ – „Tam by byla vlastně těch 18 měsíců stopka. To nebyl oficiální přestup, ale emigrace?“ – „Ano, emigrace. To bych tam musel rok zůstat a pak nehrát. Oni by zažádali na UEFU a FIFU. Ti by mě uvolnili, to by bylo automatické a šel bych kopat za Real.“ – „Oni vám k tomu nabízeli i nějaký bonus?“ – „Bonus mi dávali milion dolarů. Což jsem říkal, že bych si koupil půlku Václaváku, ale to jsem nemohl.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 01.12.2025

    (audio)
    délka: 02:12:35
    nahrávka pořízena v rámci projektu Tipsport pro legendy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kdybych nabídku od Realu Madrid přijal, ohrozil bych tím celou rodinu

S cenou za nejlepšího fotbalistu Československa, 1984
S cenou za nejlepšího fotbalistu Československa, 1984
zdroj: Archiv pamětníka

Jan Berger se narodil 27. listopadu 1955 v Praze. Dětství prožil v Břevnově, kde se také jako malý chlapec začínal seznamovat s fotbalovým míčem. Ve svých deseti začal hrát fotbal za místní TJ Břevnov, kde působil až do roku 1976. Díky trenérovi Tomáši Pospíchalovi přestoupil do tehdejší TJ Škoda Plzeň, kde získal zkušenosti v nejvyšší fotbalové soutěži. Vojenskou službu strávil v Dukle Praha a odtud přestoupil do Sparty Praha. Zde zažil největší fotbalové úspěchy, jak na klubové, tak i mezinárodní scéně. V roce 1980 získal bronzovou medaili na mistrovství Evropy v Itálii a ve stejný rok se stal olympijským vítězem ve fotbale na Letních olympijských hrách (LOH) v Moskvě (1980). V roce 1982 startoval na mistrovství světa ve Španělsku, kde však československá reprezentace skončila již v základní skupině. V témže roce byl zatčen, jelikož v opilosti urazil tehdejšího prezidenta Gustáva Husáka. Strávil pět týdnů ve věznici Ruzyně a od soudu si odnesl čtyřletý podmíněný trest. V roce 1983 nastoupil do protialkoholní léčebny U Apolináře. Po roční pauze začal opět hrát fotbal a v roce 1984 se stal československým fotbalistou roku. Po dvou letech využil nabídky hrát v zahraničí a odešel do Švýcarska, kde nejprve nastupoval za FC Zürich a později i za další švýcarské celky. Po návratu do České republiky hrál fotbal v nižších soutěžích. Během svého švýcarského angažmá začal působit jako trenér a v pozdějších letech vedl tým mládeže klubu AC Sparta Praha. V době natáčení v roce 2025 žil v Praze.