Ing. Lumír Aschenbrenner

* 1960  

  • „Také si ještě vzpomínám na můj poslední zážitek s vojnou, na které jsem nebyl. Když jsem si šel pro modrou knížku, tak mi nějaký člověk, jehož hodnost jsem neznal, říkal: ‚Tady máte modrou knížku, ale nemyslete si, že tím to pro vás končí. Kdyby byla válka, tak vás povoláme a budete třeba vařit.‘ A já jsem říkal: ‚No, kdyby byla válka a vy byste mě povolali, abych vařil, tak to skončí pro vás.‘“

  • „Prvotně jsme víceméně ilegálně dali jen takovou tabulku na hradbu před borskou věznicí, protože Václav Havel tam byl skutečně vězněn. Vzniklo to díky tomu, že se na zastupitelstvu města Plzně přemýšlelo nad tím, co po něm pojmenovat. A já jsem si říkal, že tady v podstatě neměl k ničemu kromě piva žádný vztah až na borskou věznici, ve které byl vězněn. Z toho tedy vyplynulo, že jsme na bránu věznice u vjezdu dali nejprve malou umělohmotnou cedulku. Tu potom vedení borské věznice samozřejmě sundalo. Přišel mi dopis, abych si pro ni přišel. Celkem napjatý jsem tam šel s tím, co všechno mi udělají, co mě bude čekat… A pak jsem se setkal s velice příjemným korektním jednáním. Řekli, že to museli sundat a že mi to vrací. Nebudou mě trestat ani nějak popotahovat. A pak jsme se tam dohodli, že když se mi to podaří zorganizovat, že budou souhlasit i s umístěním skutečné hodnotné pamětní desky, a to přímo na budovu borské věznice, což se asi za rok nebo rok a půl poté podařilo.“

  • „Mám takovou vzpomínku z Klatov, kde jsem také jeden čas trávil u té druhé babičky. A prožil jsem tam ten rok 1968, když jsme u těch politických témat. Ten smutně slavný srpnový den jsem tedy prožil v Klatovech. A protože jsem měl zánět slepého střeva, tak mě tenkrát vezli do nemocnice. Běžně by to byli rozháněli, ale protože kolem byl takový mumraj, tak mi to slepé střevo přímo vyoperovali. Takže to byla má největší oběť okupaci.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Plzeň, 07.02.2020

    (audio)
    délka: 01:21:58
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Plzeňský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Podepsal jsem Několik vět, kreslil drzé malůvky, ale žádný disident jsem nebyl

Lumír Aschenbrenner v roce 1976
Lumír Aschenbrenner v roce 1976
zdroj: archiv pamětníka

Lumír Aschenbrenner se narodil 23. června 1960 v Plzni. V letech 1975–1979 studoval na Gymnáziu Julia Fučíka na náměstí Odborářů, dnešním Mikulášském gymnáziu. V roce 1985 absolvoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou. Od roku 1985 pracoval ve Škodovce jako samostatný odborný ekonom. Kromě svých sbírek mikropoezie a kresleného humoru vydával samizdatový časopis Svobodný život. Účastnil se koncertů různých rockových kapel a tím si vysloužil pozornost StB. V roce 1989 podepsal petici Několik vět. V listopadu 1989 se během sametové revoluce účastnil plzeňských demonstrací, tiskl vlastní plakáty. Roku 1990 krátce působil jako vedoucí ekonomického odboru Západočeských kanalizací. V letech 1991–1994 byl členem privatizační komise za Plzeň-město. V roce 1991 vstoupil do Občanské demokratické strany a stal se členem regionální rady ODS v Západočeském kraji. Roku 1993 absolvoval postgraduální studium ekonomie a managementu. V roce 1994 byl zvolen do zastupitelstva městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, mandát obhájil ve volbách v letech 1998, 2002, 2006 a 2010. V roce 1998 se stal starostou městského obvodu Plzeň 2 – Slovany. V roce 2014 se vrátil do zastupitelstva, rovněž byl zvolen senátorem. Roku 2018 obhájil post zastupitele města Plzeň i MO Plzeň 2 – Slovany, stal se opět starostou. V roce 2020 obhájil rovněž post senátora. Zasloužil se o vytvoření a instalaci pamětní desky na borské věznici na památku věznění Václava Havla.