Rudolf Skaunic

„Snažil jsem se vysvětlit panu, tedy soudruhovi, náměstkovi, že mám zlepšovací návrh, který mi pořád nechce komise uznat. On říká: ‚Jaký?‘ Já říkám: ‚To je jednoduché, máme plán zahraničního vývozu a ten se nám podaří splnit naprosto jednoduše takto: Vyvezeme české plánovače do západního Německa, ti tam zavedou náš systém plánování, tím zruinují tamní hospodářství, že tam pak můžeme vyvážet cokoli.‘ Vyprávěl jsem mu to takovým anekdotním způsobem a kamarádi mě pak kopali pod stolem: ‚Vždyť on je zodpovědný na ministerstvu za plán!‘ On to přešel velkoryse, ale už jsme nebyli kamarádi.“

„Smůla byla v tom, že jsme se šli rozloučit s kamarády a řekli jsme si, že vyjedeme ráno v šest. Rozloučení se samozřejmě bez lahve neobešlo, tedy ne že bychom ji vypili, ale zdržel jsem se. Z Technoexportu nám tak stačili zavolat, že ten den vypukla Šestidenní válka na Středním východě a že nikam nejedeme. Tak si představte to rozčarování, když už je člověk nachystaný, už má nastartováno, že vyráží, a nejede nikam. Naštěstí válka skončila za šest dnů a nás za tři týdny pustili a jeli jsme trasu přes Balkán, Istanbul a Ankaru.“